Po teplotně i srážkově spíše průměrném červnu jsme netrpělivě očekávali, v jakém světle se ukáže červenec. Kam vyjet na dovolenou, co si vzít s sebou? Budou vedra a sucha jako v letech 2006 nebo 1994, nebo naopak chladno a deštivo jako v letech 2000 nebo 1997? Dnes již můžeme říci, že červenec nezklamal a nepřekvapil. Byl o 2,6 stupňů teplejší, než je u nás obvyklé, srážkově byl spíše normální. Trochu tepleji bylo v Čechách, trochu více pršelo na Moravě. Vzhledem k naší poloze je zcela běžné, že počasí provázejí často výrazné regionální i lokální rozdíly.
Nejsem si ale zcela jistý, že počasí uspokojilo každého. Ti, kteří chodili do práce, asi dost těžko snášeli tropická vedra. Na mnoha místech byly překonávány teplotní rekordy a teploty se šplhaly nad 35 stupňů. Vlny veder přišly tři: první hned na počátku měsíce, druhá a nejsilnější udeřila ve druhé dekádě a třetí, již méně výrazná a hlavně kratší, záhy po ní. Jednotlivé vlny byly odděleny krátkými periodami velmi zřetelného ochlazení, kdy průměrné denní teploty klesly o deset až patnáct stupňů. Řadě z nás tyto změny činily také potíže, zvláště když navíc často a zcela náhle přišly velmi vydatné lijáky a hodně záleželo na tom, kde jsme se právě nacházeli. Nebyli jsme v tom ale sami – vedra zasáhla téměř celou střední Evropu a v závěru měsíce se přesunula dále na východ a sever, do Ruska a Finska.
Opravdu jde o extrémy?
Přesto ale nelze tvrdit, že by letošní červenec byl jako celek teplotně mimořádně extrémní. Podíváme-li se na statistiky za posledních 50 let, pak jej zcela určitě překonaly již zmíněné roky 2006 a 1994. Zcela jistě však patřil k těm teplejším a v mediálně velmi sledované „soutěži o rekordy“ získal s drobným náskokem „bronzovou medaili“. Nevím v tuto chvíli, jestli mu to v některých oblastech nestačilo i na vítězství, ale na druhé straně se asi ne všude umístil na bodovaném místě.
Jak bývá v posledních letech již obvyklé, v době, kdy se počasí výrazně mění, je Český hydrometeorologický ústav neustále bombardován dotazy, jak vedra, ale i tuhé mrazy nebo průtrže mračen či období sucha souvisí s globálním oteplováním. Je to ono „oteplování“, proti kterému Brusel již dlouho vede nepříliš úspěšný „boj“ a které někteří naopak zcela zpochybňují? Na takto položenou otázku se těžko hledá odpověď ano či ne, což veřejnost ne vždy uspokojuje.
Docela to občas chápu. Téměř každý totiž umí o počasí hovořit (většinou na něj nadávat) a tvářit se, že mu rozumí. Ne každý je ale schopen pochopit, že klimatický systém je ta nejsložitější laboratoř, jakou si lze vůbec představit. Ve většině vědeckých oborů lze nevydařený pokus opakovat, byť to může stát čas a peníze. Toto však v „atmosférické laboratoři“ učinit nelze. Zcela identické podmínky v systému už totiž nikdy nenastanou, což je hlavní problém meteorologie a klimatologie a zdroj přetrvávajících nejistot.
Podívejme se, jak se u nás měnilo červencové klima v posledních 50 letech. Trendy ukazují, že červencová teplota se zvyšuje průměrně o 0,4 stupně za deset let. Jde však pouze o průměrnou hodnotu, rozdíly v jednotlivých letech mohou být značné – nejteplejší v roce 2006 (21,4 stupně), nejchladnější v roce 1979 (14,6 stupňů). Sedmistupňový rozdíl v měsíčních průměrech je skutečně hodně. Zmíněný trend nárůstu teploty je sice o desetinku vyšší, než je roční trend, ale třeba v lednu či květnu se teplota zvyšuje ještě rychleji. Ze statistiky se rovněž dá vyčíst, že průměrný počet červencových tropických dní se v posledních dvaceti letech v porovnání s obdobím 1961–1990 zdvojnásobil, a letos jich bylo na řadě míst ještě více.
Letošní rok se hlásí o rekord V době největších veder se v médiích objevila informace americké agentury NOAA, že letošní rok by jako celek mohl být historicky nejteplejším a překonat tak rok 1998. Těžko říci, jak dopadne, nechce se mi v jeho polovině cokoliv předjímat. Je ale pravda, že se zatím dopředu „dere“ dost spolehlivě. Pokud se ve zbývajících pěti měsících nic převratného nestane, pak se alespoň do první desítky, kde jsou zatím kromě roku 1998 všechny roky posledního desetiletí, určitě dostane.
Z ohlédnutí za letošním červencovým počasím u nás plyne, že nešlo o žádné mimořádné vybočení ze stávajících trendů. Nelze říci, že v minulosti nikdy nic podobného nenastalo. Je třeba počítat s tím, že obdobné počasí bude v příštích letech stále častější, byť to nemusí být zrovna každým rokem. Na podobné extrémy a teplotní (i srážkové) výkyvy se musíme zcela vážně připravovat. Těžko lze totiž nalézt účinný a spolehlivý způsob, jak jim zabránit.
***
Je třeba počítat s tím, že obdobné počasí bude v příštích letech stále častější, byť to nemusí být zrovna každým rokem
O autorovi| JAN PRETEL, klimatolog, ČHMÚ
