Uvidí se čeští politici s nežádoucím Holanďanem?
O pád vlády kvůli misi NATO v Afghánistánu se snažil už Jiří Paroubek, ale poprvé se to v Evropě povedlo až teď nizozemským socialistům.
Nizozemci zjevně našli uspokojení v tom, říkat ne. Nejde jen o Afghánistán; po odmítnutí euroústavy v referendu v roce 2005 vláda tiše stáhla svou podporu dalšímu rozšiřování evropské integrace, podle čerstvých průzkumů Holanďané drtivou většinou nejen odmítají finanční pomoc Řecku, ale rovnou by se eura zbavili. Pád vlády ale může mít ještě jeden, mnohem důležitější nepředvídaný důsledek.
Favoritem předčasných voleb vyhlášených na červen je totiž strana Geerta Wilderse, autora Korán kritizujícího filmu Fitna, člověka žijícího pod permanentní ochranou policie před muslimy a zároveň souzeného pro podněcování k nenávisti vůči muslimům. Podle jednoho průzkumu by jeho strana ve stopadesátičlenné sněmovně získala 27 křesel. Wilders je souzen, ačkoli je poslanec; jeho stranu zatím nikdo nezakázal. Jistou paralelu s nedávným zákazem Dělnické strany ovšem lze vidět - podněcování k nenávisti bylo vytýkáno i jí. V souvislosti s otázkou, zda našim nacionalistům zákaz jen neudělá reklamu, zaznamenejme, že popularita Wildersovy strany od zahájení procesu stoupla.
Wilders je nepochybně chytrý a schopný. Ale je to nebezpečný provokatér, anebo oprávněně pojmenovává problémy, kterých se ostatní bojí? Nevíme, na dálku se to obtížně posuzuje, a i proto je škoda, že k nám nemohl přijet. Třeba se s ním ti čeští politici, kteří se jeho návštěvě snažili zabránit, ještě budou muset setkávat oficiálně. Pokud ho v Nizozemsku nezavřou nebo nezabijí.
Čtěte „Všichni proti...“ na straně 5
