Zavadil jsem o Novu: běžel tam nějaký příběh z nemocnice. Muž mluvil se ženou na lůžku, a tu náhle: náhle se objevil jiný muž a začal povídat, jak s cesty, o něčem jiném. Vykládal o nějaké firmě a jako hňup (nevím, kdo ho hrál) chválil její zboží. Pochopil jsem, že Nova ani za sedmnáct let, co jsem o ni nezavadil, nepřestala s tím sprostým chováním k divákům. Je to neuvěřitelné!
Nebo jel jsem onehdy Sokolskou třídou: na každých dvaceti metrech visel nad ulicí červený hadr se jménem jedné agresivní firmy. To se smí? Na zpáteční cestě proti mně svítil veliký červený obdélník, na němž se střídal nějaký nápis: proč? Jak to má souviset s naší cestou po Praze? A v krajině podél silnic toho přibývá: dokonce od té doby, co jsem proti tomu psal. Oni nečtou, ti mamlasové? A vjezd do Prahy od Strakonic je jak vstup do cirkusu. Jak se tomu člověk má vyhnout? Tato reklama je dílo domýšlivosti, bezohlednosti a nevkusu. Pár lidí u jakési firmy otravuje desetitisíce. Informační význam to nemá žádný. Zajímal by mě nějaký výzkum o účinku reklamy vůbec. Nějaký účinek to jistě má: podle místa a způsobu. Na děti působí reklama škodlivě. Inzeráty a články v novinách, které člověk přejede zrakem, na člověka dál neútočí; buďte si! Ale reklama, která mění obraz ulic a krajiny, kazí svět, je to barbarství. A děti pak vyrůstají v dojmu, že to patří k městům a přírodě jako stromy, keře, sochy...
Překvapuje mě, že tohoto si zelení nevšímají. Jako by to ze svých komínů neviděli. Je jistě možné takové věci nějakými usneseními zakázat. Proč se to nestane? Myslím, že ti, co by to mohli udělat, jsou podplaceni. A toto je jeden z projevů naší dnešní okupace: okupace penězi. Ty přemůžou každý náš názor, i kdyby nás milion bylo! Příklad si najděte ve svém okolí. Jedna ženská měla přece možnost zabránit v Karlových Varech těm ruským chalupám. A nikdy nevíme, proč co a jak je, jak k tomu došlo, kdo to chtěl.
Vím, že reklama živí mnoho lidí, jichž se tato moje slova dotknou. Ale je to jedno z povolání, kde jako jinde může člověk volit práci čistou, čestnou, nebo škodlivou, příživnickou. Jako je obtížný hluk nebo zápach, tak nás obtěžuje reklama. Jedním z úkolů výchovy, politiky a samosprávy mělo by být očišťování našeho světa. Obcím a krajině vracet jistou intimitu, jejich osobitost, útulnost a přívětivost. Je třeba chránit klidné kouty v městě, vhodné proluky s keři a trávníky. Náš nejstarší syn, žijící ve Francii, to říkal: že v Praze jsou klidná místa, jakých v Paříži není. Ale že přijdou škůdcové, developeři, kteří budou všecko zabírat a ničit: za peníze!
Ne, my dosud nemáme správnou vládu.
***
Pondělí Neff Úterý Vaculík Středa Baldýnský
Čtvrtek Rejžek Pátek Šustrová Sobota Klíma
