Je zřejmé, že premiéry a prezidenty zemí EU ještě čekají ostré diskuse. A není vůbec jisté, zda se představitelé 27 zemí dokážou na konkrétních výstupech dohodnout. Tomu, že s tím sami nepočítají, nasvědčuje i fakt, že již před začátkem summitu stanovili nový „nejzazší termín“. V náčrtu závěrečného ustanovení, který má k dispozici list Financial Times, se totiž uvádí, že dohody musí být dosaženo nejpozději do června 2011.
Záchrana EU Hlavním tématem summitu je Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Fond ve výši 500 miliard eur (12 bilionů korun) bude sloužit k výhodným půjčkám předluženým státům a stane se tak od roku 2013 důležitým pilířem eurozóny.
Jeho vznik i všechny podrobnosti schválili ministři eurozóny již v pondělí. Nicméně Němci, kteří mají v záchraně eurozóny hlavní slovo, navrhují již nyní v Bruselu první změny. Kancléřka Merkelová tentokrát zohledňuje především německé voliče, kteří do fondu přispějí největší částkou ze všech. „Období pro splátky do ESM by mělo být prodlouženo, aby se tak snížil velký dopad na německý státní rozpočet,“ řekl o německém návrhu agentuře Bloomberg vládní úředník, který nechtěl být jmenován. Merkelová se snaží prosadit, aby byl příspěvek Německa ve výši 22 miliard eur (zhruba 530 miliard korun) splácen rovnoměrně během pěti let, píše list Financial Times. Původní návrh byl, že státy v roce 2013 zaplatí do ESM 40 miliard eur (téměř jeden bilion korun) v hotovosti a dalších 40 miliard eur doplatí ve třech splátkách během tří let.
Rozporuplné reakce na fungování stabilizačního mechanismu přicházejí také z Finska. Finové nechtějí jednat o dalších finančních prostředcích pro stávající fond EFSF.
Připomínky vznesou i Irové, kteří chtějí prosadit nižší úroky u finanční pomoci, kterou od fondu obdrželi. Nehodlají ale zvýšit své daně, především jde o 12,5 procent Ostré ní korporátní daň.
