PRAHA Z dětí žijících v ústavech sociální péče se často stávají kriminálníci. Nová analýza ministerstva vnitra zjistila, že v rukou policie skončí v dospělosti polovina takových dětí.
Ministerstvo zkoumalo osudy sedmnácti tisíc mladých lidí, kteří v minulých letech opustili dětský domov nebo diagnostický ústav. Bývalí klienti těchto zařízení se nejčastěji dopouštějí drobných krádeží, třeba v obchodech.
„Je tam i pár jedinců, kteří mají za sebou loupežné přepadení, ale to není tak časté,“ říká Jitka Gjuričová z ministerstva vnitra, jedna z autorek zmíněné analýzy.
Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) včera připustil, že dětská ústavní výchova má velké mezery.
„Systém nefunguje, jak bychom si přáli. Tyto děti se nestávají řádnými občany,“ konstatoval po zveřejnění analýzy ministr. Langer také zaúkoloval svého vládního kolegu Petra Nečase (ODS, ministerstvo práce a sociálních věcí), aby mu nejpozději do konce roku představil plán, jak hodlá systém české ústavní výchovy pro děti reformovat. Pilířem by mělo být posílení terénní sociální práce s problémovými rodinami, kterým hrozí odebrání dítěte do ústavu. Měl by se také změnit zákon, který by zvýhodňoval pěstounské rodiny před klasickými ústavy.
Vládní propagace pěstounských rodin však podle ředitele dětského domova v Olomouci Dalibora Křepského problém nejspíš nevyřeší. „Pěstounských rodin je hodně už teď, ale zůstávají nevyužité,“ říká Křepský. Pěstouni totiž podle něj projevují zájem hlavně o menší děti, které nemají výchovné problémy. Naprostá většina potenciálních pěstounů navíc podle Křepského odmítá romské děti. „Kdo si domů vezme patnáctiletého Roma, který chodí za školu?“ ptá se Křepský. Přitom hlavně dětem, které v ústavech vyrůstají dlouhodobě, dělá pak v dospělosti největší potíže zapojit se do společnosti.
Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů může být problematický způsob, jakým se ministerstvo vnitra k datům ohledně kriminality bývalých klientů dětských ústavů dostalo. Ministerstvo si totiž vyžádalo jména všech lidí, kteří v letech 1995 až 2004 v ústavech vyrůstali. Jména pak úředníci porovnali s policejní statistikou a zjistili, že polovina má záznam.
„Zdá se mi to velmi zvláštní,“ řekla mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Hana Štěpánková.
Pokračování na straně 2
Dokončení ze strany 1
Podle Štěpánkové se Úřad pro ochranu osobních údajů touto věcí bude ještě zabývat.
Podle ředitele Dětského domova v Olomouci Dalibora Křepského je statistika ohledně kriminality lidí, kteří vyrůstali v dětských ústavech, poněkud zavádějící.
„Odmítám vysvětlení, že dětské domovy vychovávají kriminálníky,“ řekl Křepský. Většina dětí vyrůstajících v domovech podle něj pochází ze špatného sociálního zázemí. „Kdyby tyto děti vyrůstaly v původních rodinách, páchalo by kriminalitu 75 procent z nich,“ tvrdil Křepský.
Podle Simony Bagarové ze sdružení Rozmarýna, které se zaměřuje na mladé lidi opouštějící dětský domov, ale má většina dětí vyrůstajících v ústavech problémy v dospělosti normálně fungovat.
„Chybí jim základní sociální dovednosti. Mnoho let vyrůstají ve velkém kolektivu, kde je jasně daná hierarchie. V osmnácti se pak musí najednou spoléhat sami na sebe, sami se rozhodovat. Jenže to oni neumí,“ vysvětluje Bagarová, proč má pak část těchto lidí problémy třeba s kriminalitou.
***
Pěstounů je dost, ale mají zájem jen o menší děti a většinou nestojí ani o malé Romy
