„Přijela pouť a lidí proud zaplnil na návsi kde jakej kout,“ pěl z plna hrdla Karel Gott a s ním tisíce československých dětí několika generací, které zasáhl muzikál Přijela k nám pouť. V roli krásné, nafoukané a nepříliš oblíbené Markéty v něm zazářila Renata Mašková. Z nafoukané vesnické krásky se Renata hned v dalším roce proměnila v utrápenou dospívající Janu Tománkovou, toho času na útěku z dětského domova. Psychologický snímek Velké trápení natočil Jiří Hanibal na motivy knihy Heleny Šmahelové. Trauma rozvrácených rodin a dívčích šarvátek v domově bylo vykresleno natolik věrně, že dospívajícím čtenářkám nedávalo spát.
V deváté třídě se Renata přihlásila na konzervatoř. Věnovala se také studiu psychologie a pedagogiky, což později využila jako vedoucí dramatických kroužků v lidových školách umění. „Jestli jsem měla nějaký talent, pak mi k němu Bůh nedal povahu,“ nechala se slyšet herečka. Nelíbily se jí filmové role, které jí režiséři nabízeli, a divadlo ji nelákalo. Navíc byla moc vysoká a vypadala stále dětsky. Začínala z toho mít komplex, který se zvyšoval s každým dalším konkurzem. V roce 1987 se vdala a porodila syna Lukáše.
Po mateřské nastoupila do Armádního uměleckého souboru jako konferenciérka. Moderovala, zpívala i tančila, ale postupně zjistila, že organizační práce ji baví více. Na počátku 90. let ji režisér Jiří Adamec obsadil do seriálu Dlouhá míle z prostředí vrcholového sportu. Letos na začátku dubna Renata oslavila čtyřicáté narozeniny. Má dva syny, Lukáše a Vojtěcha, žije v Praze a řídí Středisko volného času při Základní škole v Praze Kunraticích. ?
***
R. MAŠKOVÁ
V roce 2006 byla pozvána na festival oty Hofmana, kde po 33 letech uvedla film „Přijela k nám pouť“. Při závěrečném ceremoniálu s ní kinosál zpíval hit „Žluťásku, žluťásku, čičorečko“.
Při konkurzu na film jí prý pomohly „zlé oči“, které režisérka pro postavu hledala. Později by ale byla bývala raději hrála laskavé maminky. alespoň tak to popisuje v knize „Dětství před kamerou“.
