sponzorské aktivity a další typy komunikace ve všech zemích, kde společnost funguje.
* LN Původním vzděláním jste ekonom, proč jste se nevěnoval ekonomii?
Já jsem se jí nikdy věnovat vlastně nepřestal. Hned po škole jsem se chtěl zlepšit v IT, tak jsem nastoupil k prodejci výpočetní techniky. Pak jsem ale odcestoval do ciziny a už se k tomu nevrátil. Diplomku jsem dělal z marketingových strategií, většina z toho, co jsem pak dělal, se k tomu vždycky tak nějak vázala. Jistě jsem se ale cestováním a vším ostatním vzdálil manažerské kariéře nadlouho. Ale showbusiness je taky byznys, jenom nenosíte sako, ale bundu, což ostatně dělám doteď.
* LN O cestování jste napsal několik článků do novin. Je pro vás takovou vášní?
No rozhodně. Nástup do práce v AAA Auto pro mě byl velikou výzvou. Jednou z důležitých věcí, které mě strašně baví, je, že součástí mojí práce je cestování. To je spojení příjemného s užitečným.
* LN Zaslechl jsem, že pojedete do Rumunska, to je úplně jiná mentalita, ne?
Do Rumunska jezdím poměrně často, protože tam máme zatím dvě pobočky. Časem jich bude víc. Mentalita je to jiná. Češi mají vůči Rumunům předsudky. Někdy i oprávněné, ale na druhou stranu vás překvapí spousta pozitivních věcí. Za prvé, Bukurešť má svoje velké kouzlo. Ať byl Ceaucesku jaký chtěl, tak se rozmáchl a ty široké bulváry jsou prostě zajímavé. Dále vás překvapí, že všichni Rumuni, staří i mladí, mluví dobře anglicky. I taxikáři mluví anglicky! Zkuste najít v Praze drožkaře, který bude umět anglicky víc než „yes“ a „no“.
* LN Volíte podle národnosti i obchodní strategii?
Naštěstí nejsem výkonným manažerem ve smyslu prodeje aut, takže tam nejsem stavěný před velká rozhodnutí, která by vyžadovala manipulaci s podřízeným personálem. Spíše domlouvám věci související s našimi promo aktivitami, s různými druhy marketingové komunikace a zejména sponzoringu. Když to zjednoduším - když někomu chcete dát peníze, mají vás rádi. Strategie je úplně stejná, jako všude jinde - když na někoho delegujete práci, je třeba si výstupy kontrolovat. Já se ale snažím být na lidi hodný a usměvavý a myslím si, že to pomáhá. Sám jsem nikdy neměl rád učitele ani šéfy, kteří se mračili, byli striktní a panovační.
* LN Zkoušíte zapůsobit znalostí tamní historie?
Já zase nemám tolik času. Samozřejmě se bavím s lidmi v každé zemi, kde působíme jako společnost. Jak se mají, co u nich zrovna letí, jaký mají pohled na svět a na politiku ve své zemi i jinde, co si myslí o nás, co je baví a co je trápí. K historii se občas dostanu... Třeba u Rumunska něco vím o dělení země, maďarské menšině, ale zatím jsem tam nenašel žádného zasvěcence, který by ze mě učinil odborníka na thráckou historii.
* LN Co máte přesně v práci na starosti?
Já jsem Group sponzorship manager. V mé jurisdikci jsou sponzoringové aktivity společnosti, promo aktivity, tedy podčarové marketingové aktivity, ne ty klasické, a další různé komunikace. V neposlední řadě různé speciální operace. Třeba když je zapotřebí někde něco produkčně zařídit nebo rozhodnout, tak se tím zabývám. A to ve všech zemích, ve kterých společnost funguje. Co se týče těch sponzoringových aktivit, snažím se naplňovat strategii společnosti. My věnujeme nemalé finanční prostředky do sportu. A v neposlední řadě charita. Spolupracujeme dlouhodobě s nadací Terezy Maxové a s Dětskou dopravní nadací. Ta má zvláštní program, financuje nebo pomáhá finančně dětem, které přišly z důvodu autohavárie o jednoho nebo oba rodiče. Ztráta se nedá nahradit, ale není nutné, aby úplně spadly na dno. Takže je podporujeme ve škole. Ne že bychom měli pocit, že prodáváme vraždící nástroje, ale bereme si část břímě na sebe.
* LN To zní záslužně...
Záslužné to je, ale nejsou to moje peníze. Já jsem jenom ten, kdo zajišťuje transfer a byrokracii okolo.
* LN V nedávné diskusi přednášející z VŠE naznačoval, že u trendu, kdy známé osobnosti pracují v marketingu, jde jen o to, že poskytují svoji tvář. Co vy na to?
Asi nemluvil o mně...
* LN Byl jste zmíněn vy a Marek Vašut, mluvčí konkurenční společnosti...
Marek Vašut je herec, já jsem ekonom. Ať si dotyčný zjistí ke svému tvrzení informace. To, že jeho manželka čte Blesk a on si ho na toaletě přečte taky a utvoří si světonázor, je spíš jeho problém než můj. Já za prvé nedělám v PR a za druhé nejsem ani mluvčím. Moji tvář společnost nevyužívá vůbec k ničemu, to bude asi ten zásadní rozdíl mezi mnou a hercem Vašutem.
* LN To je pravda, normální člověk vůbec neví, že jste v AAA Auto začal pracovat.
No a proč by to měl vědět? Já se o normálním člověku taky nedozvím, že pracuje v bance. Veškeré aktivity, které směřovaly k tomu, že jsem byl propíraný bulvárem, neměly s mým reálným životem vůbec nic společného. Bulvár vytváří pseudoútvary, které vypadají jako vy a jmenují se jako vy, ale to je vše, co s vámi mají společného. Já jsem inženýr ekonomie a podobným věcem se věnuji v podstatě celý život a to, že to lidé nevědí... proč by to také měli vědět?
* LN Jak jste se vlastně dostal k práci v AAA Auto?
Já jsem si chvíli pohrával s myšlenkou zkusit manažerskou kariéru v rámci korporátního byznysu a to se časově protklo s tím, že AAA Auto hledalo někoho na tento post, který je dost syntetický. Musí tomu odpovídat určité vzdělání a já navíc díky svým předchozím aktivitám znám spoustu lidí z různých oborů. Navíc mě baví cestovat a požadavek byl jasný - člověk, co umí jazyky. Když se rozhodnete pro určitou cestu nebo kariéru, je jenom otázka času, kdy se objeví přesně to místo. Samozřejmě jsem mohl nastoupit do jiných pozic, ale bylo to vždycky o trošku víc byrokracie a stereotypu.
* LN Cítíte to tedy pro sebe jako ideální místo?
Ideální je. V současnosti mě baví. Ono se říká, nic netrvá věčně, ale já v dlouhodobém horizontu nevidím zatím nic, co by mě mělo donutit měnit rozhodnutí nebo práci. Mám i pocit, že to má smysl, což jsem vždycky záviděl doktorům. Ale tohle je fajn práce.
* LN Musel jste se vzdát moderování?
Ano, všechno má svoji cenu. Když se oženíte, tak už se taky nemůžete otáčet za jinýma ženskýma. Nedá se sedět na více židlích najednou. Nebo dá, ale ne pořádně.
* LN Když jsem se chystal si rozhovor s vámi telefonicky dohodnout, bál jsem se, abych vás ráno nevzbudil. Říkal jste, že to nepřipadá v úvahu...
No, to nehrozí. Já už ani moc nespím. Mám špatné spaní a navíc od dob, kdy jsem měl pejska, jsem si zvykl, že ráno musím ven, takže já vstávám brzo. No brzo... brzo ne, kdyby to slyšela moje babička, tak se bude za břicho popadat, ale tak třeba v sedm.
* LN Vy prý taky rád vaříte...
Jsem schopen se zavřít v kuchyni, nikdo tam nesmí a já vařím. To je pro mě největší relax. Bohužel, když vařím, tak už pak moc nejím. Najím se a napiju mezi vařením.
* LN Zmínil jsem to, protože jsem si říkal, jestli netoužíte si otevřít restauraci?
Ale jo, tahle myšlenka se periodicky vrací. Ale otevřít si řekněme hospodu je hodně časově náročné, protože když si ji otevřete, musíte tam pořád být. A to nejde, já nemám čas. Já bych to viděl na téměř důchodový věk. To by se mi líbilo. A nejvíc by se mi líbilo, kdyby to nebylo v Čechách, ale někde u moře.
***
Pracovní den Bořka Slezáčka
Začínám telefonáty a poštou. Musím si roztřídit e-maily na ty, které pouze přečtu a beru na vědomí, a na ty, které musím zodpovědět, potažmo ze kterých vyplývá nějaký rozhodovací proces. U pošty, kde dochází k rozhodovacímu procesu, musím zjistit stav věci, sehnat všechny informace a napovelovat své podřízené.
Těch e-mailů je strašná spousta - naučil jsem se, že rychlé rozhodnutí je dobré rozhodnutí. Samozřejmě k tomu potřebujete nějaké informace, ale čím rychleji se rozhodnete, tím je to jednodušší řešení.
S podřízenými nedělám mítinky, raději jsem se s nimi sestěhoval do jedné kanceláře. Já tak vím, jak věci skončily, a oni vědí, co je čeká. Každý den mám jiný mítink s nadřízenými. Pak jdu na oběd. Po něm mám „do nevidím“ různé schůzky.
Specifikem mojí práce je, že dost vyjíždím. Setkávám se s lidmi, se kterými jednám o sponzoringu. Navíc pode mne spadají i ostatní země, ve kterých AAA Auto funguje, a proto hodně cestuji. V Praze jsem tak dva tři dny v týdnu. Dny jsou proto překvapivě proměnlivé.
ČESKÉ KARIÉRY
V tomto seriálu představujeme zajímavé profesní dráhy
Něco navíc... Kolik hodin denně pracujete? Je to různé, ale průměrně 10 až 12. Pracuji i většinu víkendů, takže když se to zprůměruje, tak i víc. Telefony beru do 9 do večera. Na co si uděláte v práci čas? Nekouřím a nepiju kafe, takže na oběd. Je to pro mě rituálek. Co jste si naposledy přečetl? Právě čtu Temného anděla od Waltariho, dočetl jsem Siddharthu od Hesseho, jinak oběžníky, magazíny a noviny. Kdybyste se mohl dozvědět cokoliv, co by to bylo? Něco z minulosti. Třeba by mě zajímalo, jestli mi někteří lidé lhali, a když, tak v čem. Vaše oblíbená pohádka? Rodina Smolíkova.
pes
O autorovi| Petr Švihel, redaktor LN
