Na nevadské poušti Black Rock dosahuje proudový automobil Thrust SSC řízený (spíš pilotovaný) Britem Andy Greenem rychlosti 1228 km/h, což je poprvé v této kategorii víc než rychlost zvuku (při zemi).
Vůbec první člověk, který se pohyboval rychleji než zvuk, byl americký vojenský pilot Charles Yeager. Ten 14. října 1947 nad Edwardsovou leteckou základnou v Kalifornii dosáhl na bojovém letadle Bell X-1 rychlosti 1,015 M (1078 km/h ve výšce 12 800 m).
Indie není Indie 15. října 1502
Florentský mořeplavec Amerigo Vespucci se vrací ze své jediné bezpečně prokázané plavby v portugalských službách západním směrem do Kolumbovy „Indie“. Napřesrok se pak po Evropě objevuje několik latinsky tištěných letáků s názvem Mundus Novus, původně Amerigových dopisů jednomu z medicejských šlechticů. Letáky jsou promptně přeloženy do několika evropských jazyků a prodávány. Mají obrovský čtenářský úspěch. Píše se v nich o zemi požehnané, kde stromy nabízejí množství chutných plodů a vody se hemží rybami. Lidé s načervenalou tváří tam žijí v naprosté nevinnosti nazí a o povolné smyslnosti žen může autor podat nejednu pikantní historku... Zkrátka pozemský ráj. Nejpodstatnější ovšem je, že už se zde nemluví o Indii či Asii, nýbrž o Novém světě, o dalším světadíle. Ten pak dostane jméno Amerika.
Pod sukénkou Venuše 18. října 1967
Po čtyřměsíčním letu vstupuje do atmosféry Venuše kosmická sonda Veněra 4, a než je třením zničena (v prostředí bez kyslíku lze stěží hovořit o shoření), vypouští k povrchu speciální odolné pouzdro. To díky prudkému zabrzdění padáky přežilo sestup a vysílalo až do výšky zhruba 26 km nad povrchem planety. Jeho poslední měření udalo teplotu 270 °C a tlak 1,8 MPa (18 atmosfér), což odpovídá konstrukční pevnosti pouzdra. Hned následující den, 19. října 1967, prolétá ve výšce 4000 km nad povrchem naší přísluneční sousedky americká sonda Mariner 5. Měření obou sond poskytlo první přímé údaje o atmosféře a ionosféře Venuše.
