30. října 1937 Planetka Hermes, kilometrový balvan - tunguzský meteorit byl řádově menší - míjí Zemi ve vzdálenosti 780 tisíc km (dvakrát větší, než obíhá Měsíc). V kosmických rozměrech je to skutečný fous. Hermes se k nám takhle na těsno vrací každé dva roky.
Takřka přesně po čtyřiceti letech, 1. listopadu 1977, je objeven další prazvláštní blízko vesmírný objekt. Považován za planetku dostal jméno Chiron (po slavném automobilovém závodníkovi). Jenže planetka po jedenácti letech, zrovna byla v přísluní, náhle zjasněla, což je charakteristickým znakem komet. Jejich jádro obsahuje těkavé látky, které se slunečním teplem uvolňují a září. Takovéhle planetkomety (dnes jich známe dobře stovku) dostaly skupinový název Kentauři.
Umělé slunce
1. listopadu 1952 Explozí jaderné pumy vyvolat teplo, které zapálí termojadernou (slučovací čili fúzní) reakci. S tímto nápadem přišel v roce 1942 Edward Teller. První termojaderný výbuch je pak proveden o deset let později 1. listopadu (některé prameny udávají 16. 11.). Má ekvivalent tří megatun trinitrotoluenu (hirošimská bomba měla okolo 13 kt TNT). Z tichomořského atolu zbude 150 m hluboký a 1,5 km široký kráter. Zatím jde ovšem jen o nepřenosnou konstrukci, jakousi obrovskou tlakovou lednici (krychle o hraně osm m a hmotnosti 65 t), udržující těžší izotopy vodíku deuterium a tritium (proto označení vodíková puma) v kapalném stavu. Ale poněvadž se při slučování lehkých atomových jader uvolňuje ještě větší energie než při štěpení jader těžkých, a nadto - na rozdíl od štěpné reakce - lze sílu výbuchu prakticky neomezeně zvyšovat, schůdnější varianta (přes deuterid lithný) na sebe nenechá dlouho čekat. Člověk otevřel další Pandořinu skříňku.
První dítě ze zkumavky
4. listopadu 1982 Necelé čtyři roky po světové premiéře ve Velké Británii se rodí první české dítě ze zkumavky. Embryo vznikne po splynutí vajíčka a spermie in vitro - ve zkumavce. Je to zdravý kluk a vedle rodičů se o něj „zasloužil“ multioborový tým z lékařské fakulty nynější Masarykovy univerzity v Brně.
