* LN Jaké prostředí je nezbytné pro obdivovaní hvězdné oblohy?
Pokud jde o pozorování očima, tak to ovlivňují hlavně podmínky, které se dnes dají obtížně splnit ve městě, a to je tma. Najít v Praze, v Brně nebo nějakém velkém městě tmu je skoro nemožné. Někdy je to dokonce těžké i na vesnicích, protože si obce pořídily intenzivní nestíněné sodíkové výbojky pro pouliční osvětlení. První rada je: chceteli něco vidět na nebi (myslím tím pochopitelně v noci za jasného počasí), najděte tmu.
* LN Dají se ještě v Česku nalézt taková místa?
Dobré zkušenosti máme například z oblasti České Kanady v lesích na jih od Jindřichova Hradce. Docela dobrá tma je v Jeseníkách, částečně tmavá místa se najdou v Krkonoších. Nedávno jsem si ověřil, že pozorovat se dá dobře i na Vysočině.
* LN Když se tmu podaří konečně nalézt, na co si dát pozor pak?
Podmínku tmy musí člověk zajistit i tak, že se nebude oslňovat sám. To je docela problém, protože pokud se na obloze nevyznáte, musíte mít mapu. Pokud si na ni posvítíte, tak se oslníte natolik, že musíte čekat, dokud se vám nevrátí adaptace na noční tmu. To trvá asi 15 minut.
* LN Důležité je tedy připravit si vše už předem...
Ano, naučit se vše už doma, a pokud už je potřeba svítit, tak baterkou s červeným světlem, protože lidské oko není příliš citlivé na červenou barvu. Já to dělám tak, že si baterku s červeným filtrem ještě zabalím do kapesníku, aby světlo bylo tlumené. Nepřichází v úvahu žádné zapalování cigaret nebo fotografování s bleskem; i za to přichází trest v podobě nového rozkoukávání opět během čtvrt hodiny.
* LN Je výhodné, pokud je pozorovatel ve vyšší nadmořské výšce?
Dalo by se říct, že to trošku výhoda je, protože vzduchu nad vámi je méně, takže je větší průzračnost oblohy a díky menší hustotě a větší čistotě vzduchu také nižší rozptyl. Není to však to nejdůležitější. Pochopitelně nížiny nejsou optimální, protože tam vás oslňují světla, která na vás svítí i z větší dálky. Nejlepší je být někde v mělké prohlubni mezi kopci, které odstíní okolní světla a příliš neomezí výhled k obzoru. Nejdůležitější je vždy co možná nejméně omezený výhled na jih.
* LN To je nejdůležitější směr?
U nás na severní polokouli hvězdy směrem na jih vystupují nejvýše nad obzor a čím je hvězda na obloze výš, tím méně je její světlo zeslabeno ovzduším a ovlivněno scintilací. Ostatní směry jsou také důležité, ale přece jen se můžete smířit s tím, že vám v těch směrech vadí nějaké stromy či vzdálené kopce.
* LN Mění se tyto požadavky během roku?
Ne, po celý rok je to stejné. V zásadě je jižní obzor nejdůležitější. To platí i pro profesionální astronomii.
* LN Proto by bylo nejlepší mít observatoře na rovníku?
To by bylo optimální, protože z rovníku během roku lze principiálně vidět celou oblohu. Na rovníku teoreticky vidíte současně nebeský jižní i severní pól na obzoru. Díky rotaci Země vystupují hvězdy od východu vzhůru k místnímu poledníku a pak zase klesají k západu. Během roku se vám tak pěkně vystřídají všechny hvězdy a souhvězdí z celé oblohy. Kdekoliv mimo rovník máte nějaké omezení; to znamená, že na severní polokouli nevidíte část hvězdné oblohy kolem jižního pólu a na jižní polokouli je to obráceně. Přesně to závisí na zeměpisné šířce. My jsme zhruba na padesátém stupni severní šířky, takže můžeme vidět objekty, které jsou nanejvýš 40 stupňů na jih od rovníku. Směrem na sever se situace zhoršuje. Na pólu máte nehybnou Polárku přímo nad sebou. Severní nebeský pól je nad vámi v zenitu, ale za trest vidíte celý rok stále tytéž hvězdy severní polokoule a nic jiného.
* LN Jaké objekty můžeme na obloze vidět nejlépe?
Jsou to zejména planety a jasné hvězdy. Ty můžeme od sebe snadno odlišit podle toho, že hvězdy mrkají. Změna intenzity a barvy světla se odborně nazývá scintilace. Nesouvisí se samotnými hvězdami, ale s turbulencemi v zemské atmosféře. Hvězdy jsou vzdálené a vidíme je jako svítící bod, proto se jakákoliv porucha v tenkém svazku světla ihned projeví. Naproti tomu u planet, které jsou relativně blízko, je velikost kotoučku světla dostatečná, aby to poruchu kompenzovalo. Vodítkem také může být, že okem viditelné planety jsou žluté, jen Mars je načervenalý.
