Z článků Ministr chce víc romských dětí v základních školách a Zvláštní školy Romům škodí (LN 6. 6.) vyzařuje elementární neznalost poslání základních škol praktických, a dokonce i tzv. školského zákona. Zcela nepřijatelným (a velmi manipulativním) způsobem se zaměňují charakteristiky sociální a etnické s vrozeným mentálním vybavením člověka, bagatelizuje se význam, odbornost, zodpovědnost a standardizovaná objektivita psychologických testů a profesionalita a odborná úroveň učitelů jako celku.
Ukázkou záměny je citát: „Podle ministra školství... je velmi důležité, aby v jedné třídě byly děti z různých sociálních skupin.“ Proti tomu samozřejmě nelze nic namítnout, také se to běžně na státních základních školách děje. Ale jaksi se to vůbec netýká problému „Romů ve zvláštních školách“.
Neodborné veřejnosti uniká objektivní fakt, že jako se většina lidí rodí s mentální výbavou více či méně se blížící průměru, existují jedinci, jejichž množství lze vyjádřit v procentech, kteří jsou vybaveni více (někteří se sdružují např. ve známé Mense), a přibližně stejný počet těch, jejichž vrozená mentální výbava je slabší než průměr. Ani jedna z těchto skupin není lepší či horší než ostatní dvě, jednoduše se v určitém ohledu od sebe liší. Tato odlišnost se projevuje právě (nebo nejvíce) ve schopnostech učení, i sociálního. Proto je třeba věnovat jedincům po obou stranách zvýšenou individuální péči, neboť běžné učební programy jim neumožňují adekvátní rozvoj.
Zatímco k tzv. nadaným dětem se naše školství chová macešsky (vzpomeňme dlouhého úsilí rodičů - nikoli úředníků MŠMT, kterého bylo třeba k povolení několika tříd), systém péče o děti méně nadané je v naší zemi již tradičně dlouhá desetiletí propracován a je funkční. Přináší výsledky v podobě nestresovaných dětí, které v méně početných třídách zvládnou svůj učební program a mohou nastoupit do učebních oborů.
Vrozená mentální výbava Oba články se snaží implantovat veřejnosti fakt, že základní školy praktické způsobují neúspěšnost svých absolventů ve středních školách. Není tomu tak. Tuto neúspěšnost způsobuje vrozená úroveň mentální výbavy jedince neslučitelná s požadavky současné střední školy zakončené maturitou.
Jak to všechno souvisí s Romy? Z článku se dozvídáme, že „přestože je všeobecně známé, že praktické školy jsou z velké části zaplněné hlavně dětmi Romů, žádné statistiky... neexistují.“ Validita termínů „všeobecně známé“, „z velké části“ je poněkud vágní, takže se vlastně pouze dozvídáme, že autorka podlehla „všeobecným“ předsudkům, dokonce snad i rasovým...
Ostatně - kdo jsou Romové? Ministerstvo školství má v plánu do konce tohoto roku nejen vypracovat kritéria, kdo má být za Roma považován (nebo kdo se za Roma považuje?), ale zveřejnit i výsledky průzkumu, kolik takto označených dětí navštěvuje „zvláštní“ školy. Snad se podaří do připravované statistiky dostat i kolonky, na základě jakého odborného vyšetření a výsledku bylo dítě do učebního programu základní školy praktické převedeno, případně i vzdělání rodičů. Veřejnost (autorka článku, ministerstvo?) by se tak mohla dozvědět, že do základních škol praktických chodí i děti středoškolsky i vysokoškolsky vzdělaných rodičů. Příroda si zkrátka dělá, co chce...
O autorovi| Jaroslava Hajduková, ředitelka základní školy praktické
