KOMENTÁŘE LN
S koncem tohoto měsíce odchází z čela Národní protidrogové centrály Jiří Komorous. Funkci opouští po třinácti letech a soudě podle toho, že přežil sedm ministrů vnitra a čtyři policejní prezidenty, dělal svou práci dobře. Ostatně Komorouse chválil i „vyhulený magor“ (titul od samotného Komorouse), známý obhájce konzumace měkkých drog Jiří X. Doležal, a to pro jeho pragmatismus a nepopiratelné úspěchy při chytání překupníků. Sám Komorous odhadoval, že policisté zachytí zhruba dvacet procent v tuzemsku vyprodukovaných drog.
To ovšem neznamená že pan Komorous neměl i stinné stránky. Několikrát se během své kariéry pokusil prosadit legislativu, která by nerozlišovala měkké a tvrdé drogy – tedy byl jasným zastáncem represe. Nicméně v poslední době se již nevyskytují případy, kdy by byli pronásledování jedinci, kteří si pěstují „kytky“ pro vlastní potřebu. Zda je zastáncem represe z přesvědčení, či jen pro zjednodušení policejní živnosti, nám zůstane patrně navždy skryto. Z jiné Komorousovy činnosti můžeme usuzovat, že represivní aktivity byly „srdeční záležitostí“, zapletl se totiž se zmateným pseudokřesťanským společenstvím Daniela Landy a po Landově odchodu v něm setrvává, ačkoli se k činnosti „řádu“ odmítá vyjadřovat. Gesta drogy nezastaví Z čela protidrogové centrály odchází zapálený charizmatik a měl by jej nahradit někdo podobně výkonný, avšak poněkud méně „osobitý“. Veřejný zájem nediktuje, aby šéf protidrogové centrály byl excentrický extrovert. Klidně ať je to šedá myš, nenápadný přece neznamená nevýkonný. Ani ministr obrany nemusí nutně prostřelit letadlo, aby se o něm ve veřejnosti vědělo.
Protidrogová politika státu se snad nemění spolu s hlavou příslušného policejního útvaru, proto by nás neměly žádné změny potkat. Doufejme, že policejní velení panu Komorousovi poděkuje a najde za něj vhodnou náhradu. Už jen proto, aby nemuseli milovníci rázných „mužných“ truchlit pro svého protidrogového cara.
Čtěte Téma na str. 3
