Armáda tolerující homosexuály? Senát odmítl jednat o tom, aby vojáci nemuseli tajit sexuální orientaci
WASHINGTON/PRAHA V americké armádě dnes slouží na 66 tisíc gayů, lesbiček a bisexuálů, tvrdí studie z ledna letošního roku. Nejde o nijak zanedbatelnou menšinu, přestože se veřejně ke své sexuální orientaci přiznat nesmějí, takže se vlastně jejich počet dá snadno zpochybnit. Narukovat nicméně smějí, jen se musejí podřídit pravidlu zavedenému v roce 1993 za prezidenta Billa Clintona, kterému se výstižně přezdívá „neptej se, neříkej“ (don’t ask, don’t tell).
Liberálové a bojovníci za lidská práva už delší dobu usilují o to, aby pravidlo platit přestalo a aby už homosexuálové nemuseli svou sexuální orientaci tajit. Bojuje za to i prezident Barack Obama, který o tom ostatně mluvil i ve své první Zprávě o stavu Unie. A kdy jindy přitlačit na pilu, když ne před volbami. Ty americké se uskuteční už začátkem listopadu a volit se v nich bude do Kongresu. Obama v průzkumech dlouhodobě ztrácí, přičemž jednou ze skupin, která mu v poslední době často vyčítala, že nedrží slib, byli právě homosexuálové. Dolní komorou Kongresu se Obamovi zrušení pravidla „neptej se, neříkej“ povedlo protlačit hlavně proto, že v ní mají jeho demokraté jasnou většinu. Včera měl začít zákon projednávat Senát, kde však republikáni spolu s několika demokraty další projednávání zákona zablokovali. Zastánci práv homosexuálů ale stále mají podle agenturních zpráv naději. Je možné, že se demokraté pokusí změnu zákazu znovu předložit ještě do konce roku. Ustanovení mělo umožnit prezidentovi zákaz zrušit.
Aktivisté v pondělí v Maine uspořádali mítink, který se však dostal na titulní stránky novin hlavně díky extravagantní řečnici, zpěvačce Lady Gaga. Nelze předpokládat, že by mezi dvěma tisíci aktivistů byli voliči obou senátorek, vzhledem k tomu, že jde o konzervativní republikány. Nicméně je před volbami a politici jsou v takových chvílích schopni udělat či slíbit leccos. Problém s předsudky V Americe tolik oblíbené průzkumy veřejného mínění v poslední době ukazují, že by byla většina Američanů pro, aby se pravidlo „neptej se, neříkej“ zrušilo (v loňském průzkumu Gallopova institutu se pro to vyslovilo 69 % dotázaných). Největší překážku představuje samotná armáda, která se sice navenek staví neutrálně, uvnitř však panuje tvrdý odpor, který se projevuje všelijak – od karikatur na internetu až po ojedinělé výroky důstojníků, rozmáznuté v novinách a časopisech. Nejde o kampaň v pravém slova smyslu, řada profesionálních vojáků však v rozhovorech s novináři říká, že si to dost dobře nedokáže představit. Psychologové k tomu dodávají, že si vojáci uvědomují, že je ovládají předsudky, tvrdí však, že jsou takového rázu, že by mohly ohrozit bojovou akci. S homosexualitou je totiž spojovaná zženštilost, vojáci tudíž tvrdí, že by svým kolegům, kteří by se přiznali k homosexuální orientaci, podvědomě nedůvěřovali, že dokážou dostatečně razantně zasáhnout.
Přesto je to právě armáda, která už zkoumá, jak by se případnému zrušení pravidla „neptej se, neříkej“ přizpůsobila. V současnosti zkoumá jak praktické věci, jako jsou případné oddělené ubikace, tak právní otázky související například s urážkami. Řada republikánů dnes tvrdí, že je nesmysl hlasovat minimálně do té doby, než bude armáda se svou analýzou hotova. „Všichni bychom měli mít šanci seznámit se nejprve s výsledky analýzy, které by měly být k dispozici 1. prosince,“ tvrdí například senátorka Snowová.
***
NA ZAPŘENOU
* V americké armádě slouží podle rok staré studie na 66 tisíc gayů, lesbiček a bisexuálů.
* Zákon zakazující sloužit homosexuálům v armádě přijali Američané v roce 1916, striktně uplatňovat se však začal až za druhé světové války, kdy zvláštní komise kvůli sexuální orientaci vyřadily na 4000 rekrutů.
* Pravidlo „neptej se, neříkej“ bylo zavedeno v roce 1993 za prezidenta Billa Clintona, který měl původně v plánu zrušit zákaz verbovat homosexuály.
„Neptej se, neříkej“ je tudíž kompromis.
* Demokraté prosazují jeho zrušení s tím, aby se homosexuálové mohli otevřeně přiznat ke své sexuální orientaci.
