LONDÝN Zvadlá a smutná růže leží na malém kamenném výstupku. S jistou ironií tak charakterizuje blednoucí, kdysi zlatě zářící nápis: Proletáři všech zemí, spojte se! Pod růží se skví velkými písmeny vytesané jméno Karel Marx, ale písmena A a R jsou vlivem počasí poškozena. Hrob tohoto filozofa, ekonoma a revolucionáře na londýnském hřbitově Highgate se pomalu rozpadá. A přece je to poutní místo pro tisíce návštěvníků. Dnes je tomu přesně 125 let, kdy tento věhlasný Němec v Londýně zemřel.
Od roku 1956 zdobí hrob velkého kritika kapitalismu mramorový pomník, věnovaný Komunistickou stranou Velké Británie. Na monumentu pak spočívá masivní bronzová Marxova hlava s hustými vlasy a plnovousem a z výšky tří metrů shlíží se svraštěným čelem na okolní hroby. Každých pár minut se zde zastaví návštěvníci. „Nepřichází jich tolik a ve velkých delegacích jako dříve,“ říká Rowan Davies ze Spolku přátel hřbitova Highgate. „O víkendu je to podle počasí až 200 lidí,“ dodává. Většina návštěvníků jsou studenti - mnozí přijeli z Číny, z Ruska a z Německa.
U hrobu se stále opakuje stejná scéna: užaslé pohledy, krátký šepot a pak se objevuje digitální fotoaparát. Nejdříve přijde na řadu hrob a pak vzájemné fotografování návštěvníků před Marxovou bystou. Přes třicet let, a tedy více než polovinu svého života, strávil Marx se svou rodinou v londýnském exilu, přičemž po dlouhou dobu žil jen pár kilometrů od svého nynějšího místa posledního odpočinku.
Svého mrtvého přítele Marxe našel 14. března 1883 Bedřich Engels na lehátku v jeho pracovně. Na pohřeb se s ním přišlo rozloučit jen 11 lidí, přesto však Engels ve smuteční řeči nad Marxovým hrobem prohlásil: „Jeho jméno bude žít i v dalších staletích a stejně tak i jeho dílo.“
