Bernard Buffet, který celá padesátá a šedesátá léta platil za Picassova následníka a jemuž Japonci postavili roku 1973 poblíž sopky Fudžijamy vlastní muzeum, upadl poté v rodné Francii v nemilost kritiků, zatímco Asie jej dál oslavovala. Teprve v roce 1998 uspořádala Paříž velkou retrospektivu k jeho sedmdesátinám, nedlouho po níž si umělec trpící Parkinsonovou chorobou vzal život.
Po dalších deseti letech tedy přichází s reprezentativní výstavou Muzeum moderního umění ve Frankfurtu nad Mohanem. Retrospektiva je to velkorysá: 60 skvělých prací z šesti desetiletí umělcovy tvorby je rozmístěno po několika patrech muzea, které už samo o sobě stojí za vidění: zvenčí připomíná výřez dortu, uvnitř je propojeno nepravidelnými schodišti ve velmi působivý labyrint. Nalevo od centrálního prostoru je vystaveno 28 mědirytů ke Cocteauově hře Lidský hlas (1957) - svůj vlastní jí propůjčuje slavná Simone Signoret.
Buffet byl nesmírně pilný umělec. Na jeho kontě je kolem osmi tisíc děl - obrazy, grafiky, knižní ilustrace i jevištní návrhy. Po válce se hlásil k filozofickému proudu existencialismu, v malířství pak k německému expresionismu a realismu Rembrandta, Courbeta, Delacroixe, ale i Van Gogha. Jedni kritici mu vyčítali konzervatismus, druzí jej považovali za předchůdce pop-artu.
V přízemí jsou především jeho raná poválečná díla jako velkoformátové Ukřižování nebo série Hrůzy války. Anatomické atlasy připomíná série portrétů „Zbavených kůže“, výše pak je k vidění i variace na Rembrandtovu Hodinu anatomie. Jakkoli převažují stylizované, giacomettiovsky protažené lidské postavy až skelety, často je dotvářejí až láskyplně realistická zvířata, hlavně ptáci. Už v centrální hale vítá návštěvníky - proti sérii automobilů - rozkošný sýček, který se stal maskotem této výstavy.
V zastrčené místnosti (v sousedství slavného Beuysova sousoší Jelen ve světle blesku) jsou ve dvou vitrínách vystaveny užitkové předměty s Buffetovými motivy, které přivedly vedení muzea poprvé na myšlenku vyrobit na autorovu počest dokonce trička s jeho logem!
Ve vyšších patrech nahlédneme do pozdější autorovy tvorby: ožije před námi gorila, orangutan, smutný klaun, dámy v negližé i v černém, ale taky Manhattan. Tři ruce s revolverem nesou název Tři vtipálci. Velký sál je věnován obrazům na motivy mědirytin k prvnímu vydání Verneových Dvaceti tisíc mil pod mořem, přičemž ony staré knižní ilustrace jsou rovněž k vidění.
Velice zajímavý je hodinový film, kde jsme několikrát přímými svědky umělcovy tvorby. Životní múzou mu byla herečka a zpěvačka Annabel Schwob, s níž prožil čtyřicet let a zplodil s ní tři děti. Pózovala mu nejen k řadě portrétů, ale i k sérii Corrida - podle ní maloval svého toreadora!
Jedna pozornost navíc: Pražané mají vstup zdarma Buffetovu tvorbu můžete obdivovat od podlahy po střechu až do 3. srpna. Stejně dlouho budou k vidění i díla dvou jeho souputníků -kresby a obrazy spřízněnce Andy Warhola a fotografie „českého samuraje“ Miroslava Tichého, včetně jeho unikátních fotoaparátů vlastní výroby, o nichž lze stěží uvěřit, že opravdu fungovaly - vypadají spíš jako dávné archeologické vykopávky. Dva filmy v suterénu však vysvětlují, jak je autor-kutil stvořil.
Museum für moderne Kunst najdete v historickém středu Frankfurtu, poblíž gotické radnice Römer a galerie Schirn (kde se do 1. 6. koná neméně skvělá výstava impresionistek). Jako městské muzeum poskytuje všem Pražanům vstup zdarma, neboť Praha je jedním z pěti partnerských měst Frankfurtu. Milá pozornost, že?
***
Bernard Buffet byl nesmírně pilný umělec. Na jeho kontě je kolem osmi tisíc děl - obrazy, grafiky, knižní ilustrace i jevištní návrhy.
