OSTRAVA Šest měsíců vězení za čtyři nápisy fixem v tramvaji a škodu 330 korun. Mimořádně přísný trest včera udělil ostravský okresní soud devatenáctiletému Tomáši Pastrňákovi z Ostravy. Nekompromisní verdikt podle všeho nemá v republice obdoby.
Velmi aktivního sprejera však od vandalství neodradily ani předchozí tresty - podmínka a stovky hodin obecně prospěšných prací. „Nepodmíněný trest jsme museli uložit. Nebyla jiná varianta. Vyčerpali jsme všechny možnosti. Jak podmínku, tak obecně prospěšné práce. Nic k nápravě obžalovaného nevedlo,“ řekl soudce Igor Krajdl. Mladík musí za zločin s minimální škodou do vězení. Sám Pastrňák přiznává, že má na svém kontě víc než sto obrazců či nápisů. Rozsudek je pravomocný.
V minulých letech Pastrňák dostal za sprejerství podmínku. Podruhé se dostal k soudu v září 2006. Tehdy odešel s trestem obecně prospěšných prací. Odpracovat měl 400 hodin, k čemuž se ale moc neměl. Zatím stihl jen 15,5 hodiny. Zbývající hodiny se mu tak mají přeměnit na dny ve vězení.
„Čtyři sta hodin odpovídá přibližně dalším šesti měsícům,“ vysvětlil soudce. V takovém případě totiž musí odsouzený za každé dvě neodpracované hodiny strávit jeden den ve vězení.
Pastrňák, který tak může ve vězení strávit až rok, se po vynesení rozsudku vzdal práva na odvolání. „Člověk musí pykat za své činy,“ řekl odsouzený mladík. Také státní zástupkyně se vzdala práva na odvolání, rozsudek je tak už pravomocný. Soudce po vynesení rozsudku řekl, že v poslední době nejsou nepodmíněné tresty pro sprejery ojedinělé. Od roku 2001 ostravský okresní soud řešil téměř 120 podobných žalob za sprejerství. „Někteří odsouzení šli do vězení. Stejně jako v tomto případě už předtím soud vyčerpal všechny možnosti a nic k nápravě nevedlo,“ vysvětlil.
Pastrňák si rizika, že může jít v případě dopadení do vězení, byl vědom. Přesto společně s dalším známým, kterého se nepodařilo dopadnout, loni 15. září v tramvaji vypůjčeným fixem napsal čtyři nápisy. „Chtěl jsem si zavzpomínat na svoje sprejerské období,“ vysvětlil pak policii mladík, který v prostředí autorů nelegálních graffiti působil pod zkratkami Mote a Zeko.
„Už jsem s tím definitivně skončil,“ dodal odsouzený mladík. Tvrdí, že stejně jako pro něj, tak i pro mnoho dalších na nelegálním čmárání vznikla závislost. „Je to stejné jako drogy,“ tvrdí Pastrňák. Soudce uvedl, že podobnou obhajobu předkládají i další souzení sprejeři. „Je to pro ně adrenalin, vzrušení,“ vysvětlil.
Obecně je velice obtížné vyčíslit, jaké škody vlastně sprejeři působí. Velkou částí jejich výtvorů se policie nikdy nezabývá - kresby přitom hyzdí památkově chráněné domy, dopravní prostředky, inzertní a plakátovací plochy a další místa, která patří tisícům majitelů. Ti většinou škody odstraňují na své náklady, protože se viníky nepodaří přistihnout. Mezi nejčastěji postižené patří České dráhy a také dopravní podniky ve velkých městech. V Praze již sprejeři dokázali pokreslit dokonce soupravu metra. V Brně škody, které jim vandalové způsobili, vyčíslili na několik milionů korun. Škody však nemají na svědomí jen sprejeři - další vandalové vyrýpávají nápisy do skel či poškozují čalounění sedadel.
Právě sprejerství je už sedm let trestným činem bez ohledu na výši způsobené škody. Při zadržení sprejera policisté společně se znalci prověřují, zda není tvůrcem i některých jiných kreseb, jejichž autora zatím neznají.
Část sprejerů odmítá, pokud se na ně hledí jako na celek. Graffiti označují za samostatný druh umění, který si zaslouží pozornost. Některá města proto kromě represí vyhrazují pro sprejery holé stěny a dávají jim je k dispozici pro jejich práci. Legální sprejerské plochy na několika místech vytvořilo například právě Brno.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
