PRAHA „Obyčejné výplně nevedeme.“ To slyší pacienti v řadě ordinací zubních lékařů. Pokud chtějí spravit zub s kazem bez přímého placení, mají proto smůlu.
Tuto praxi potvrzuje i vedení České stomatologické komory. „Někteří lékaři říkají, že takovéto výplně nezhotovují. Vymýšlejí si k tomu různé výmluvy, přičemž porušují smlouvu se zdravotními pojišťovnami. Ta říká, že musí vždy nabídnout péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění,“ přiznává prezident komory Pavel Chrz. Přidává navíc další finty zubních lékařů: „Někteří požadují jakési doplatky, což je věc nelegální, a velmi varuji zubní lékaře, aby to nedělali.“
Důvod? Zubní lékaři na obyčejných výplních hrazených pojišťovnou dlouhodobě prodělávají. Jejich náklady jsou zhruba 400 korun a pojišťovna jim zaplatí jen 220.
Další část zubních lékařů a lékařek se proto podle Chrze snaží stihnout obyčejnou plombu udělat co nejrychleji, aby prodělali co nejméně. To se samozřejmě projevuje na kvalitě ošetření.
Stomatologické komoře, která má kvalitu a etiku hlídat, dochází trpělivost. Nedostatečné platby pojišťoven za plomby chce řešit co nejdříve po volbách. Nevěří přitom tomu, že by v dohledné době mohli zubaři dostat víc peněz ze zdravotního pojištění, které brzy bude mít problémy kvůli ekonomické krizi.
Zatímco pojišťovny si to dovolit nemohou, pacienti by prý zubním lékařům mohli 400 korun za obyčejnou plombu dát. „Jsem přesvědčen, že 400 korun není částka, která by lidem komplikovala život,“ říká Chrz.
Podle představ komory by za obyčejné plomby nadále nic neplatili senioři nad 65 let ani děti do 18 let.
Nápad se ale nelíbí ministerstvu zdravotnictví. „Ministerstvo je přesvědčeno, že u každého typu péče by měla být minimálně jedna alternativa plně hrazená ze zdravotního pojištění. Znamená to, že alespoň obyčejnou plombu by vždy měla pojišťovna lidem hradit,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň. To je princip, který by měl platit prakticky ve všech oblastech zdravotního pojištění.
Jenže jak se ukazuje, i dnes je toto pravidlo v případě zubních výplní spíše na papíře než v praxi. Plně hrazené plomby v řadě ordinací nejsou dostupné, a pacient se tak k bezplatné variantě péče často nedostane. Jediné, co v takovém případě může pacient dělat, je stěžovat si. Stomatologická komora může zahájit s takovým lékařem disciplinární řízení. Jenže takových stížností chodí od pacientů jen velmi málo – tak dvě tři za rok. Pacienti se prý bojí, že by přišli o zubaře.
Více čtěte na straně 2
