Hned několik studií v poslední době totiž ukázalo, že ženy pracující po léta v noci mají častěji rakovinu prsu. Mužům zase hrozí častější výskyt zhoubného onemocnění prostaty.
Výzkumy se zaměřovaly hlavně na zdravotní sestry a na posádky dopravních letadel. Je tedy ještě zapotřebí širších studií zahrnujících i jiné skupiny obyvatel.
Noční směny se nyní ocitnou na seznamu pravděpodobných karcinogenů vedle anabolických steroidů, ultrafialového záření a zplodin dieselových motorů.
Pokud by se teorie potvrdila, ovlivnilo by to miliony lidí po celém světě. V ekonomicky rozvinutých zemích totiž pracuje na noční směny skoro 20 procent zaměstnanců. Epidemiolog Richard Stevens už v roce 1987 vydal studii, v níž zkoumal, proč v industrializovaných zemích prudce vzrostl výskyt rakoviny prsu v 30. letech minulého století, kdy byla práce na směny prezentována jako příznak ekonomického pokroku. Stevens se domníval, že vliv na to má vystavení světlu během noci.
Pokračování na straně 12
Dokončení ze strany 1
Jeho závěry ale mnoho vědců ještě tehdy nepřesvědčily. I když se na možnost souvislosti mezi směnami a rakovinou dívají někteří lidé stále se skepsí, IARC zveřejní v prosinci v časopise The Lancet Oncology výsledky své analýzy, k níž dospěl její výbor expertů. Také Americká onkologická společnost (ACS) po rozhodnutí IARC s největší pravděpodobností zařadí práci na směny mezi „známé a pravděpodobné karcinogeny“. ACS ji dosud klasifikovala jako „nejistou, kontroverzní a s nepotvrzeným účinkem“.
„Bylo dostatečně zjištěno, že lidé pracující na směnný provoz mají častěji rakovinu, ale nemůžeme vyloučit možnost dalších faktorů,“ řekl Vincent Cogliano z IARC. Nárůst rakoviny totiž může být způsoben ještě něčím jiným, co lidé v noci dělají a čeho si dosavadní studie nevšímaly.
Biologické chyby Vědci předpokládají, že práce na směny je nebezpečná proto, že narušuje přirozený biologický rytmus. Hormon melatonin, který může blokovat růst nádorů, je produkován právě v noci.
Světlo zastavuje jeho vylučování, takže lidé na nočních směnách při umělém světle mohou mít nižší úroveň tohoto hormonu. Faktorem může být i nedostatek spánku, který oslabuje imunitu organismu, a tedy i schopnost bojovat s potenciálně rakovinnými buňkami.
Změna rytmu může mít i další důsledky. Když tělo musí dělat určité věci v netypickou dobu – třeba produkovat inzulín kvůli jídlu v noci – může to vyvolat řetězovou reakci biologických „chyb“.
Ještě horší dopad než stálé noční směny může mít časté střídání směn. Člověk, který má často narušený rytmus mezi dnem a nocí – včetně cestovatelů nebo nespavců – může teoreticky čelit zvýšenému riziku rakoviny, řekl Stephens.
Vědci se nyní snaží zjistit, jak u lidí pracujících na směny riziko rakoviny snížit. Mohou například brát melatonin v tabletách. Vědci ale nedoporučují jeho dlouhodobé užívání, protože by tak tělo mohlo hormon přestat produkovat samo.
