* LN Jakou máte hlavní výtku k 26procentní srážkové dani z výkupních cen za elektřinu vyrobenou solárními elektrárnami?
Jednoznačně je to retroaktivní opatření, které řadí Českou republiku do stejné skupiny zemí jako Zimbabwe a Venezuelu. Podle našeho názoru vyvolá největší vlnu znárodňování v této zemi od roku 1948. Problém je, že výkupní cena je regulovaná a investoři nemohou novou daň promítnout do ceny. Česká republika tím poruší řadu smluv o ochraně zahraničních investic. Postiženi budou nejvíce drobní podnikatelé, kteří do výstavby fotovoltaické elektrárny vložili své celoživotní úspory. Obávám se, že ne všichni investoři budou schopni tříleté období zvládnout. Pro některé to bude osobní tragédie, která může vést až k tomu nejhoršímu – sáhnou si na život.
* LN Zkrácení platnosti daně na tři roky tedy situaci nezachrání?
I kdyby to bylo jen na deset minut, není to možné. I tak je možné situaci využít proti investorovi, který skončí například v konkursu. Navíc investoři u bank nezastavili jen solární elektrárny, ale například také rodinné domy – zkrátka celý svůj majetek.
* LN Někteří investoři již otevřeně mluví o tom, že výsledkem celé situace bude, že silné investiční skupiny skoupí bankrotující firmy vlastnící solární elektrárny pod cenou...
Myslím, že je to jednoznačné. Nová daň sníží hodnotu aktiv a někdo jiný na tom vydělá.
* LN Dalším dopadem takzvané solární daně je, že banky ztratily ochotu financovat fotovoltaické elektrárny nebo požadují vyšší vklad investora. Setkali jste se s tím také?
Stalo se nám to u dvou projektů, u kterých jsme smlouvu o financování podepisovali v pátek. Podle původního návrhu jsme měli z vlastních prostředků uhradit 25 procent nákladů, nově po nás banka požaduje 55 procent. Jenže tyto dvě elektrárny již máme rozestavěné. Jedinou možností, jak naše ztráty minimalizovat, je najít někde vlastní prostředky a dokončit je. Nejhorší je, když necháte rozpracovaný projekt být, a vynaložená investice tím bude zmařena.
* LN Jaké jsou vaše zkušenosti? Jsou banky ochotné k ústupkům, například co se týká splátkového kalendáře?
Myslím si, že banky budou muset na určité ústupky přistoupit. Ani pro banky není vhodné, když řada jejich klientů skončí v konkursu. Nedokážu si představit, že by se slušná banka rozhodla investorům nepomáhat.
* LN Kde je možné dodatečné prostředky sehnat? Neuvažujete například o prodeji dalších akcií přes burzu?
V této chvíli o tom nemůžeme ani uvažovat. Investoři reagují na návrh české vlády velmi negativně a to má vliv na cenu, za kterou můžeme vydat akcie. Chtěli jsme vstoupit na hlavní trh varšavské burzy, všechny materiály jsou v přípravě, vydali jsme spoustu peněz za služby právníků. Chtěli jsme na burze získat okolo deseti milionů eur na expanzi do dalších zemí.
* LN Vstup na hlavní trh ve Varšavě odložíte, nebo celý záměr padá?
Odložíme jej. Musíme přehodnotit některé aktivity v České republice, vyčíslit vzniklé škody a poradit se s právníky. Do konce roku určitě nebude možné říci, kdy na hlavní trh půjdeme. Vypadá to, že ztratíme nejméně půl roku.
* LN Již nyní máte akcie na trhu varšavské burzy určeném pro menší společnosti. Jak se na celou situaci dívají minoritní akcionáři Photon Energy v Polsku?
Stručně řečeno, jsou naštvaní. Nechápou, proč stát nedodržuje svoje sliby. Ve čtvrtek a v pátek jsme se účastnili česko-polského fóra ve Varšavě, kde zástupci vlády měli představit Českou republiku jako důvěryhodné místo pro investice. Reakce byla bouřlivá. Bohužel pan premiér Nečas raději odešel a nedal investorům možnost se na navrhované zdanění zeptat. Náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner výrazně zčervenal, když byl osloven předsedkyní Asociace drobných investorů v Polsku, která uvedla, že je to vůči investorům neuctivé. Když jsme s ním poté mluvili, přiznal, že si neuvědomil, jaké dopady to bude mít v zahraničí. Může to mít dopady i na investice českých společností v Polsku.
* LNV rámci informační povinnosti pro burzu jste uvedli, že nová daň vám sníží čistý zisk asi o dvě třetiny. To není tak hrozné. Jiné firmy investující do fotovoltaiky hovoří o tom, že po dobu platnosti solární daně budou ve ztrátě...
Náš zisk se týká veškerých aktivit naší skupiny, která zahrnuje také výstavbu solárních elektráren na zakázku od jiných investorů a velkoobchodní prodej solárních panelů a dalších zařízení. Velké projekty na zakázku, jako například solární elektrárnu u letiště v Brně-Tuřanech, jsme již naštěstí dokončili a zinkasovali.
* LN Dá se tedy říci, že ztráty z vlastnictví fotovoltaických elektráren uhradíte díky ziskům z jiných aktivit?
Přesně do toho jsme nuceni, dotovat provoz vlastních elektráren. Původně jsme zisky chtěli použít na jiné účely, například na expanzi do zahraničí. Firmy, které nemají jiné podnikatelské aktivity než vlastnictví solární elektrárny, skončí ve ztrátě.
* LN Chystáte nějaké právní kroky v souvislosti s ochranou vašich investic v Česku?
Mám posudek od tří různých právníků, že opatření proti fotovoltaice jsou retroaktivní. Některé věci budeme řešit na úrovni Evropské komise a další s australským velvyslanectvím, protože mám stále australské občanství, a jsem tak pod ochranou smluv týkajících se ochrany investic. Když se podíváme na podobný případ z minulosti, Španělsko se také pokusilo schválit retroaktivní opatření proti fotovoltaice, ale pod tlakem investorů a zahraničních politiků k tokovému opatření nakonec nedošlo.
* LN Hlavní výtka vůči solárním elektrárnám se týká dopadu do cen elektřiny pro zákazníky...
Podle našich propočtů bude při odhadovaném výkonu 1500 megawatt na konci roku dopad do cen pro domácnosti nejvýše 5,5 procenta. Dospěli jsme tak ke stejným číslům jako fotovoltaická asociace. Nárůst ceny pro běžnou domácnost, která za elektřinu platí okolo 15 tisíc korun ročně, nám vychází na 69 korun měsíčně. Tedy stejně jako jedna krabička cigaret. To rozhodně není důvod, proč poslat Českou republiku do řady arbitráží a soudních sporů. Daleko větší vliv na cenu elektřiny má vývoj na evropských burzách.
* LN Také je třeba říci, že stát chtěl původně nastavit takové podmínky, aby investice do obnovitelných zdrojů byly návratné do 15 let. Když návratnost investice do solárních elektráren klesla na sedm let, je logické, že s tím stát musí něco udělat.
Návratnost není sedm let. Ceny solárních panelů sice šly dolů, ale v letošním roce již opět rostou. Propočty Energetického regulačního úřadu také nezahrnují provozní náklady a náklady na bankovní financování. Již před zavedením solární daně byla návratnost po zohlednění skutečných nákladů na kapitál kolem 15 let. Tato druhá hodnota se po zavedení daně za tři roky prodlouží na 18 let. Pokud by daň platila po celou dobu, investice by byla nenávratná. Na každou megawattu instalovaného výkonu bych musel doplatit sedm milionů korun ze svého. To je horší než znárodnění!
* LN Obvykle se však uvádí, že běžná solární elektrárna o výkonu 1 megawatt vyjde na 70 milionů korun...
Ano, samotná výstavba vyjde na 70 milionů korun v případě, že máte kde stavět a máte vyřízená všechna potřebná povolení. Naše kalkulace, které zahrnují náklady na kapitál, projektovou dokumentaci, odkup pozemků a projektů, vycházejí zhruba na 95 milionů korun za jednu megawattu. Jen samotný projekt, pokud jej od někoho odkoupíte, stojí okolo 10 milionů korun. Ti, co to včas prodali, jsou teď zcela vysmátí. Jsou mezi nimi lidé, kteří mají velmi blízko k politice.
* LN To by jistě naše čtenáře zajímalo. Můžete uvést pár jmen?
V žádném případě! Mám děti.
* LN Těžko lze souhlasit s tím, že investoři umisťují solární panely hlavně na zemědělské půdě...
V Německu instalují přes 80 procent solárních panelů na střechách. Je to chyba našich zákonodárců, že nezasáhli dříve. Problém není ani tak u běžných solárních elektráren s výkonem do dvou megawatt, ale na polích se staví i monstra o výkonu v řádu desítek megawattů. A kdo je staví? ČEZ!
* LN Dalším vládním zásahem proti fotovoltaice je zavedení poplatku za budoucí recyklaci solárních panelů...
Podle našeho je to naprosto zbytečné, křemíkové solární panely lze poměrně snadno recyklovat. Skládají se ze skla, hliníku a křemíku, není to žádný nebezpečný odpad. Nebezpečné látky jsou pouze v telur-kadmiových článcích, které vyrábí společnost First Solar. Jenže tento výrobce má vlastní recyklační program a zavazuje se vysloužilé panely odebrat nazpět. Myslíme si, že je to opět snaha zneužít negativní sentiment proti fotovoltaice k tomu, aby profitovali zpracovatelé odpadu.
* LN Jak nákladná je recyklace křemíkových panelů?
Naopak, zatím se panely vykupují, protože ceny skla a hliníku jsou vyšší než náklady spojené s recyklací. Sami uvažujeme, že do tohoto byznysu půjdeme a linku na recyklaci panelů si koupíme. Určité firmy silně lobbují za to, aby byla povinná recyklace zavedena. Hrozí, že na tom vydělají dvakrát – jednou na poplatku a podruhé na prodeji recyklovaného materiálu.
* LN Když se vrátíme k takzvané solární dani, ve druhém čtení poslanci přidali omezení na tři roky. Schvalování zákona je tedy plné překvapení...
Je neuvěřitelné, že zákon prochází ve zrychleném řízení, aniž by se poslanci zeptali na názor nezávislých expertů. Rozhodují se na základě třířádkové kalkulace od ministerstva průmyslu a obchodu. Vidím v tom záměr nebo nezodpovědnost. Poslanci jsou schopni doslova zničit investory, které sami pomocí výhodně nastavených podmínek zlákali k výstavbě solárních elektráren.
***
Poslanci jsou schopni doslova zničit investory, které sami pomocí výhodně nastavených podmínek zlákali k výstavbě solárních elektráren.
