PRAHA Každoročně přibude Národní knihovně průměrně až 100 tisíc svazků. Spravuje největší knihovní fond v zemi. V budově Klementina je nyní uchováno zhruba 2,5 milionu svazků, další asi 4 miliony jsou uloženy v hostivařském depozitáři.
Krizi s nedostatkem prostor očekává knihovna po roce 2010.
S tím, že současná prostorová situace v Klementinu má k optimu daleko, souhlasí i ministr kultury Václav Jehlička. Ovšem poté, co se z areálu odstěhuje Státní technická knihovna do nové budovy v Dejvicích, by podle něj měl prostor stačit. „Nyní se naše pozornost musí soustředit na revitalizaci Klementina ve světle nových souvislostí,“ řekl ministr. Zároveň se počítá s rozšířením depozitáře v pražské Hostivaři.
Podle ředitele Národní knihovny Vlastimila Ježka je to ale jen dočasné řešení. Přesunem Státní technické knihovny se podle něj nic zásadního nevyřeší, protože se tím uvolní jen 14 procent celkové rozlohy Klementina. „Klementinum do budoucna nestačí. Pokud by se brutálně nepřestavělo nebo by se nestavělo pod zemí, což vylučujeme,“ prohlásil Ježek.
Také představitelé svazu knihovníků před časem uvedli, že barokní areál Klementina není z dlouhodobého hlediska pro umístění knihovny jako celku vhodný. „Nic na věci nemění fakt, že dojde k vystěhování Státní technické knihovny. Její skladovací kapacita je zhruba 600 tisíc svazků, což představuje přírůstek Národní knihovny za 6 až 7 let,“ mají jasno knihovníci.
Do diskuse o kapacitě Klementina se otevřeným dopisem vložila i skupina lidí v čele s historikem architektury Jiřím Kotalíkem. „Je třeba položit si otázku, má-li dnes smysl povinně archivovat v Národní knihovně podobně jako v roce 1782 dva výtisky z celkové české knižní a časopisecké produkce,“ píší. „Je to totiž z 80 procent archiv literárního braku.“
To ale svaz knihovníků odmítá. I publikace uložené v Národním konzervačním fondu se podle nich využívají, i když za zvláštních podmínek. Proto prý není vhodné tyto archivy přesouvat daleko od knihovny, respektive jejích návštěvníků.
O novou budovu usiluje Národní knihovna od roku 2004. Do nových prostor by se mělo vejít deset milionů svazků - to by knihovně poskytlo rezervu na padesát let.
Kdyby se nová budova postavila, zbylo by v samotném Klementinu zhruba 1,25 milionu svazků, především historických.
Bez nové budovy se podle Ježka budou problémy opakovat každých pět až deset let. V roce 1995 se narychlo upravovala jako depozitář budova v Hostivaři, relativní klid ale vydržel jen do roku 2005.
S nedostatkem prostor se Klementinum potýkalo i v historii. Už ve 20. letech 20. století kvůli tomu prodělalo rozsáhlou rekonstrukci.
