ODS nápadně chybí typ „dorůstající vlčák“
Co se stalo na víkendovém kongresu občanských demokratů? Mirka Topolánka jeho protivníci opět nezabili a tím ho opět posílili. Nebo takhle to aspoň vypadá zvenčí. Předseda Topolánek jako před málem každým měřením sil vytvořil dojem, že po něm jdou (a zřejmě to tak i cítil), aby se potom na kongresu impozantně vymanil z obklíčení. Skutečnost je taková, že soupeře, jehož existence by taková melodramata ospravedlňovala, v ODS vůbec nemá.
Bývalý korunní princ Ivan Langer už se dávno specializuje na shánění hlasů předsedovi. O tom, jaké šance sám sobě dává Pavel Bém, svědčí jeho čerstvý plnovous na způsob Vasila Mohority z roku 1990. Petr Gandalovič svůj původní plán svolat rychle volební kongres nakonec ani nenavrhoval.
ODS chybí aspiranti na předsedu a tím má strana zaděláno na vleklé potíže. Její špatná kondice vynikne porovnáním se sociální demokracií. Až negativismus a destruktivní sklony Jiřího Paroubka přestanou působit i na jeho voliče, může ČSSD přepnout třeba na jižní Moravu, kde si pánové Hašek, Sobotka a Onderka úspěšně hrají na budoucnost strany. Ve straně i mezi tvůrci veřejného mínění taková změna vyvolá pocit úlevy. U občanských demokratů snad všichni předsedovi soupeři vyvolávají pocit dalšího přitížení.
Většinový názor v dnešní ODS zní: máme lídra, který je za zenitem, a v patrech bezprostředně pod ním lidi, kteří jsou za zenitem ještě víc. Pokud si tohle myslí i jeho vlastní strana, bude mít Topolánek hodně práce vyvrátit takový dojem veřejnosti. Nemluvě o tom, že už za týden se koná ustavující sjezd TOP 09.
Čtěte Téma na stranách 2 a 3
