Vědci z americko-izraelského týmu objevili malé molekuly ribonukleové kyseliny, jež sehrávají klíčovou roli ve vývoji vnitřního ucha. Tzv. mikroRNA řídí vývoj vláskových buněk, které jsou nezbytné pro slyšení. Právě tyto buňky mají za úkol převádět ve vnitřním uchu kmity zvukových vln na nervové vzruchy, jež pak putují do sluchového centra v mozku.
Vláskové buňky může poškodit nadměrný hluk, choroby, stáří, ale i některé léky. Savci včetně člověka nedokážou zaniklé vláskové buňky nahradit a jsou odsouzeni k trvalému poškození sluchu. Tytéž mikroRNA se podílejí i na formování rovnovážného ústrojí vnitřního ucha. Narušení jeho funkcí vyvolává závratě.
Novinka s velkým dosahem Genetici už dlouho vědí, že dědičné formy hluchoty mohou být způsobeny poškozením mnoha různých genů. Tým vedený Donnou Feketeovou z Purdue University a Karen Avrahamovou z univerzity v Tel Avivu zjistil, že závažné poškození sluchu a rovnovážného ústrojí je vyvoláno i nedostatkem krátkých řetězců kyseliny ribonukleové označovaných souhrnně jako mikroRNA.
Kyselina ribonukleová slouží v buňce jako předloha pro syntézu bílkovin. Tyto dobře prostudované molekuly mají tvar jednoduché šroubovice a mohou se skládat z několika stovek základních kamenů. MikroRNA jsou pro biologii novinkou. První z nich byla objevena až v roce 1993 a teprve v posledních osmi letech začali vědci tušit, jak důležitou úlohu mikroRNA v buňkách plní. Jsou tvořeny pouhými dvěma desítkami základních stavebních kamenů a sehrávají klíčovou roli při regulaci genů. Obvykle tlumí jejich funkci.
Při absenci příslušné mikroRNA je křehká souhra genů v buňkách závažným způsobem narušena. Nedokonalá funkce některých mikroRNA může mít za následek i nádorové bujení. Ve vnitřním uchu vede nedostatek určitých mikroRNA k zániku vláskových buněk. Zároveň je narušena i funkce rovnovážného ústrojí.
Výsledky týmu pracujícího pod vedením Feketeové a Avrahamové zveřejnil respektovaný vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences a mnoho odborníků je považuje za velký příslib pro léčbu hluchoty i poruch rovnováhy.
„Molekuly, které jsme objevili, mohou být využity jako molekulární nástroje přímo ve vnitřním uchu neslyšících lidí. Mohly by vyvolat regeneraci vláskových buněk a posílit tak sluch,“ říká Donna Feketeová.
Vědci z Purdue University už odhalili sedm různých mikroRNA, jež se podílejí na správné funkci vnitřního ucha. Feketeová nyní připravuje experimenty, při kterých se budou vědci snažit o zvýšení produkce jednotlivých mikroRNA ve vnitřním uchu s poškozenými vláskovými buňkami. Doufají, že se jim tak podaří nastartovat tvorbu nových vláskových buněk.
Inspirace rybami V uchu nižších obratlovců, například u akvarijních rybek danií pruhovaných, mohou vznikat nové vláskové buňky z tzv. podpůrných buněk. Poškozené vnitřní ucho ryb se díky tomu zahojí.
U savců včetně člověka je ztráta vláskových buněk nevratná. Feketeová věří, že zvýšení koncentrace vybraných mikroRNA v podpůrných buňkách dovolí v poškozeném vnitřním uchu vznik nových vláskových buněk. Podpůrné buňky mají stejný původ jako buňky vláskové, a tak by pro ně nemusela být proměna na vláskové buňky obtížná.
***
Objevené molekuly mohou být využity přímo ve vnitřním uchu neslyšících lidí, kde spustí regeneraci vláskových buněk a posílí tak sluch
