Dlouho byly za nejvzdálenější pozorovatelné objekty považovány galaxie. V druhé polovině dvacátého století k nim přibyly kvasary, útvary, které svítivostí překonají miliardy hvězd a přitom mají rozměr srovnatelný s planetární soustavou. Od počátku třetího tisíciletí se do čela žebříčku dostávají záblesky gama. Žádný jev s ještě výraznějšími projevy astronomie nezná.
Původcem záblesků může být kolize dvou hvězd nebo zhroucení velmi masivní hvězdy. Při něm vznikne buď rychle rotující neutronová hvězda, nebo - v případě, že šlo o ještě hmotnější hvězdu - se zrodí černá díra. Rekordní záblesk s označením GRB 090423 vznikl pravděpodobně podle posledního scénáře.
Záblesk jako první zaregistrovala pět let stará vesmírná observatoř SWIFT, která byla pro pozorování těchto jevů projektována. Zpráva z družice zalarmovala další astronomické týmy. Během dalších hodin zaznamenal Nial Tanvir z University of Leicester, pracující v havajské observatoři, na stejném místě zdroj infračerveného záření. Viditelné světlo ze stejného zdroje se zachytit nepodařilo.
Čtrnáct hodin po „poplachu“ se ke slovu dostaly i teleskopy v Evropě. Dozvuky záblesku pozoroval tým vedený italským astronomem Rubenem Salvaterrou, a to pomocí na Kanárských ostrovech umístěného teleskopu s průměrem zrcadla 3,6 metru. Záblesk sám trval jen dvanáct sekund, ovšem jeho další projevy bylo možné sledovat ještě deset dní.
Pozorování těchto jevů je velmi obtížné. Proto je cenné, že jsou k dispozici výsledky dvou nezávislých týmů. Oběma vychází hodnota červeného posuvu v intervalu 8-8,3, přičemž jako nejpravděpodobnější se jeví 8,2. Červený posuv spektra je u extrémně vzdálených objektů způsoben rozpínáním vesmíru. Čím je vyšší, tím je objekt dál a tím déle k nám záření putovalo. V případě GRB 090423 jde o záření staré 13,1 miliardy let.
Proti předchozímu rekordu se tak astronomové k velkému třesku přiblížili o dalších 200 milionů let. V porovnání se stářím vesmíru to nemusí vypadat jako zásadní posun. Opak je pravdou. Úspěch ukazuje možnost studovat tzv. temný věk, éru, na jejímž konci se zrodily první hvězdy.
***
1 k kvantové fluktuace 2 inflace („nafouknutí“ i vesmíru) v 3 z zbytkové záření 4 t temný věk 5 první hvězdy (asi před 400 miliony let) 6 v vývoj galaxií a planet 7 t temná energie zrychluje rozpínání
GRB 090423 záblesk gama záření k nám přišel z doby jen 630 milionů let po Velkém třesku
Graf vesmírných rekordů
Červený posuv objevil u vzdálených galaxií Edwin Hubble v roce 1929. Čím je hodnota červeného posuvu vyšší, tím je objekt vzdálenější. Hubble nenašel galaxii s posuvem vyšším než 0,003. Dnes známe galaxie a kvasary s posuvem vyšším než 6. Nejvyšší hodnotu - a tedy největší vzdálenost - astronomové naměřili u zdrojů gama záblesků. Aktuální rekord je 8,2, což odpovídá 13,7 miliardám světelných let.
