Pořídit si nový chrup není zrovna levná záležitost, což pociťují zejména lidé trpící paradontózou. Právě oni ale mohou na zubech ušetřit. Jak? Tím, že si zaplatí vyšetření na prokázání přítomnosti bakterií způsobujících toto onemocnění.
Paradontózou přitom trpí téměř každý třetí člověk, výjimečně i dvacetiletí lidé. V případě, že dojde až ke ztrátě zubů, má nemocný několik možností, závisejících zejména na rozsahu postižení. Nejlevnější z nich je takzvaná snímatelná náhrada, tedy klasické vyjímatelné zuby. Dolní zubní náhrada stojí až 10 tisíc korun. Horní může být kvůli materiálu na patro přibližně o tisícovku dražší.
Další možností, která přichází v úvahu, je takzvaný můstek. Ten se provádí v případě, že kolem chybějících zubů máte zuby s takovými kořeny, které můstek udrží. Ty se zbrousí a nasadí se na ně korunky, nesoucí kompletní umělý chrup. Cena je závislá samozřejmě především na počtu zubů a na tom, z jakého materiálu je korunka. Metalokeramická stojí kolem pěti tisíc korun, celokeramická, jež působí přirozeněji a na rozdíl od metalokeramické u ní nehrozí prosvítání kovu, vyjde zhruba na osm tisíc korun. Implantáty mohou vypadnout Nejdražší variantou, která není závislá na tom, o kolik zubů jste přišli, jsou implantáty. Šroubují se do čelisti a nasadí se na ně celokeramická korunka. Výhodou oproti můstku je, že se nemusí znehodnocovat zdravé zuby. Implantáty jsou ale natolik drahé, že si je mnozí nemohou dovolit. Jeden zub stojí přibližně 25 až 30 tisíc korun. Kompletní chrup pořídíte v průměru za 500 tisíc korun, ale i za podstatně více.
Pokud byste si chtěli vzít na zuby úvěr, počítejte s roční procentní sazbou nákladů (tj. úroky včetně poplatků) zhruba 15 procent (a výše) a při plném financování (500 tisíc Kč) úvěrem měsíční splátku kolem devíti tisíc korun při sedmileté splatnosti. Při úvěru ve výši 300 tisíc korun a stejné době splatnosti vás budou zuby měsíčně stát necelých šest tisíc korun.
Ani umělý chrup (vyjma snímatelné náhrady) ale nemusí být trvalým řešením. Paradontóza totiž může způsobit vypadnutí kořenů, na kterých drží můstek, a v ohrožení jsou i implantáty. Dokonce ještě ve větším. „Vzhledem k tomu, že implantáty nejsou tělu vlastní materiál, mají menší obranyschopnost. Struktury kolem implantátu nejsou tak hodnotné jako struktury kolem vlastního zubu,“ říká paradontolog z Všeobecné fakultní nemocnice Ladislav Korábek.
Test zachrání i vlastní zuby K tomu, aby nedošlo k vypadnutí implantátu, což by představovalo i ztrátu několika desítek nebo stovek tisíc korun, přispívá kromě důsledné hygieny také genetický test, který stanoví přítomnost nejčastějších patogenů způsobujících paradontózu (u implantátu jde o perimplantitidu) včetně jejich rezistence k antibiotikům. Podle lékařů je na místě ještě předtím, než si necháte implantáty udělat, ale i v případě vážných problémů, a to i u vlastních zubů. „Viděli jsme rentgen prokazující, že kostěné lůžko začne po vyléčení dorůstat, a díky léčbě lze zachránit i zub, který se již viklá,“ říká Miroslava Burýšková, vedoucí laboratoře Protean, jedné z těch, kde se testy provádějí. Burýšková dodává, že stanovení sedmi nejčastějších paradontálních patogenů a tří nejčastějších kazotvorných patogenů a jejich množství včetně rezistence stojí pacienta 2585 Kč. Někteří zubaři si účtují navíc peníze za odběr a zpracování.
Vzhledem k tomu, že paradontální bakterie jsou většinou anaerobní, což znamená, že nežijí na vzduchu, je klasická kultivace obtížná. Proto se testy dělají prostřednictvím průkazu DNA jednotlivých bakterií. „Oproti testům, které se provádějí v Německu, kam je některé laboratoře posílají, děláme testy na základě tří různých znaků, díky čemuž máme jistotu, že bakterie zachytíme. Tak můžete vyloučit velkou část falešně pozitivních výsledků, které mohou vznikat náhodnými zkříženými reakcemi způsobenými vysokou různorodostí ústní mikroflóry,“ říká Burýšková s tím, že ročně provedou zhruba 500 až 600 testů. Stejný počet uvádí i laboratoř Gen-Trend, kde testy provádějí stejnou metodou, kromě toho, že nezahrnují kazotvorné bakterie. Podobná je i cena - 2618 Kč.
Zjištění rezistence snižuje riziko zbytečně drastické léčby a také léčby málo účinné či zcela neúčinné. Paradontální bakterie totiž vykazují značně odlišnou citlivost na současná antibiotika. „Jsou známy i případy, kdy se kvůli nasazení špatných antibiotik stav natolik zhoršil, že dotyčný přišel o zuby,“ vyjádřila se Burýšková. Rezistence, kterou pomocí testů odborníci ověřují, se týká jen beta-laktamových antibiotik, tedy antibiotik, jako je penicilin. Ta se totiž předepisují na záněty v ústech nejčastěji. Odběry jsou bezbolestné Odběry se provádějí pomocí pěti papírových čepů (odběr z každého kvadrantu a jeden náhradní čep), podle Burýškové jsou bezbolestné. „Někteří lékaři používají v případě, že je zajímá jen jeden zub, jen jeden odběr. Vzhledem k tomu, že bakterie migrují a jsou rozšířené v celé ústní dutině, je lepší smíšená analýza, která s jistotou zachytí všechno. Ačkoli někteří lékaři argumentují tím, že stačí pouze mechanické ošetření, je známo, že jeden druh agresivních paradontálních bakterií žije i v buňkách ve tváři. Proto se ukazuje jako důležité zjistit, co tam je, a přeléčit to antibiotiky,“ uvádí dále Burýšková.
Podle vedoucí laboratoře Protean jsou testy spolehlivé a odběr provádějí i dentální hygienistky. Vzorek by se měl nechat po odběru 30 minut na vzduchu vyschnout, potom jej lze skladovat až 14 dní v ledničce, v mrazáku i déle. Kdyby se vzorky nevysušily, přerostly by jinými bakteriemi, které by se na vzorek dostaly z okolí. Vzhledem k používané metodě by však ani toto nemělo vadit. Vzorky se dále posílají poštou do laboratoře, kdyby se ztratily, pošle laboratoř nový set.
„Někteří lékaři provádějí po roce kontrolní odběry, nebo pokud se znovu objeví problém. Paradontitida je ve své podstatě infekční onemocnění. Často dochází k přenosu bakterií u blízkých členů rodiny. Proto je vhodné do péče zapojit celou rodinu,“ uzavírá Burýšková.
