BRUSEL/PRAHA Evropa je připravena dát na záchranu zemí, které jsou předlužené, i víc, než je dosud plánovaných 500 miliard eur.
Prohlásil to včera evropský prezident Herman Van Rompuy s tím, že žádná země platící eurem nezkrachuje ani nebude nucena opustit eurozónu.
Jeho vystoupení bylo zřejmě reakcí na tři události: ve středu se v řeckém tisku objevily zprávy, že se Řecko chystá zbavit eura. Podle některých tamních novin si vláda už prý v Německu objednala vytištění drachem, které mají eura v Řecku nahradit.
Po výsledcích středečního obchodování s portugalskými dluhopisy pak začala část ekonomických analytiků spekulovat o tom, že Portugalsko dlouhodobě nemůže platit ze svých dluhů tržní úroky, a bude si muset půjčit za výhodnějších podmínek právě ze zmíněného evropského záchranného fondu.
A do třetice, již o den dříve se objevily ve španělském tisku zprávy, že španělským bankám už nikdo nechce na mezibankovním trhu půjčit, a že jim bude muset pomoci španělská centrální banka a nakonec Evropská unie.
Finančníci Evropě nevěří Investoři se obávají, že potíže Portugalska a Španělska nakonec povedou k tomu, že bude potřeba více evropských peněz, než se původně předpokládalo, a možná budou třeba rychleji, než je záchranný fond bude mít k dispozici. Euro kvůli tomu dlouhodobě oslabuje vůči dolaru. Od začátku roku už ztratilo 15 procent své hodnoty a úroky požadované za půjčky nejzadluženějším zemím unie rostou. Investoři se totiž bojí půjčit předluženým zemím, u nichž předpokládají možný bankrot, a pokud už takto riskují, požadují za půjčené peníze vyšší úrok, než je obvyklé. Zemím tak rostou náklady na splátky dluhů a jejich situace se zhoršuje.
To má vyřešit zmíněný speciální fond pro předlužené země platící eurem. Podle původního plánu do něj mají dát členské státy eurozóny a také Polsko a Švédsko 440 miliard, 60 miliard půjde z rozpočtu Evropské unie jako celku a 250 má dát Mezinárodní měnový fond. Fond bude půjčovat jednotlivým zemím peníze za nižší úrok, než jaký by platily na normálním trhu.
Mimo to eurozóna vyčlenila 110 miliard eur na pomoc Řecku, které je nejzadluženější zemí unie, a má také speciální programy na pomoc svým členům, kteří dosud neplatí eurem.
Podle průzkumu mezi investory, finančníky a ekonomy zveřejněného tento týden, který pravidelně provádí agentura Bloomberg, si ale pouze 23 procent z nich myslí, že Evropská unie dokáže zabránit bankrotu Řecka, a 40 procent se domnívá, že Řecko opustí eurozónu.
Jednotlivé evropské státy od Řecka přes Německo až po Velkou Británii sice ohlašují úsporná opatření jako na běžícím pásu, ale neustále rostou obavy, že ve skutečnosti je stav hospodářství některých evropských zemí horší, než se uvádí.
Bulharsko podvádělo také Včera Evropská komise požádala Bulharsko o vysvětlení, proč země náhle zvýšila letošní odhad svého schodku veřejných financí z nuly na 3,8 procenta. Evropský statistický úřad Eurostat posílá proto do země své kontrolory. Bulharská vláda tvrdí, že vše způsobil předchozí kabinet. Ten údajně nezaúčtoval do výdajů cenu za desítky velkých státních zakázek.
S podobnými odhaleními přišly nedávno i nově vzniklé kabinety v Maďarsku a ve Velké Británii. V Budapešti tento měsíc nová vláda obvinila své předchůdce ze statistických machinací a ze zatajování skutečné výšky dluhů obvinil předchozí labouristický kabinet i nový britský premiér David Cameron. Zatím není jasné, co z toho je skutečnost a co jen snaha obvinit ze špatné situace země opozici.
Varující je ale případ Řecka, které se do současné situace dostalo v podstatě stejným způsobem. Statistickými podvody snížilo svůj deficit, aby splnilo podmínky pro zavedení eura, a ve falšování statistik dále pokračovalo. Když loni nastoupila nová vláda, zjistilo se, že původně plánovaný deficit veřejných financí bude vyšší než oznámených 3,6 procenta HDP. Po několika revizích se nakonec vyšplhal až na 13,6 procenta HDP.
***
ÚSPORNÁ OPATŘENÍ, KTERÁ OHLÁSILY ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE
ŘECKO: Snížení platů státních zaměstnanců, omezení výdajů na obranu, zvýšení DPH z 19 na 21 procent, zvýšení spotřebních daní na alkohol, tabák a benzin, zvýšení hranice pro odchod do důchodu. Cíl: snížení schodku ze 13,6 procenta HDP na 2,6 procenta v roce 2014.
PORTUGALSKO: Snížení platů politiků a manažerů ve státní správě o pět procent, zvýšení DPH a zvýšení daně z osobních příjmů a ze zisku firem o 1 procentní bod a o 2,5 procentního bodu. Cíl: snížení schodku z 9,4 procenta HDP na 4,6 procenta HDP v roce 2011.
ŠPANĚLSKO: Snížení platů státních zaměstnanců o pět procent v letošním roce. Snížení státních investic o šest miliard eur. Uvažuje se i o posunutí hranice pro odchod do důchodu. Cíl: Snížení deficitu z 11,2 procenta HDP na šest procent HDP v roce 2011.
NĚMECKO: Snížení počtu zaměstnanců ve státní správě o více než deset tisíc a snížení výdajů na sociální zabezpečení. Nové daně na jadernou energetiku a leteckou dopravu. Uvažuje se o omezení velikosti armády. Cíl: Snížení deficitu pod tři procenta HDP v roce 2013.
ITÁLIE: Zmrazení růstu platů ve státním sektoru a zvýšení věku pro odchod do důchodu o tři až šest měsíců. Zřejmě dojde i k omezení výdajů na školy a nemocnice. Cíl: Snížení deficitu ze současných 5,3 procenta HDP na 2,7 procenta v roce 2012.
