Úterý 7. května 2024, svátek má Stanislav
130 let

Lidovky.cz

Záhada Masarykovy sochy

Česko

Historický paradox - Ozdoba výstaviště mohla být jen levnou kopií, proto zmizela

Pomník viděly miliony lidí, nikdo ale netuší, kdy a jak zmizel. Ztratil se zřejmě ještě za prezidentova života.

BRNO Popsat osudy pomníků prezidenta Masaryka v Brně by vydalo na knihu. Jen jediný ale záhadně zmizel ještě v době, kdy politik stál v čele státu: ten, který dominoval pavilonu A při vzniku výstaviště v roce 1928. Historici si nejsou jisti ani tím, kdo sochu vytvořil.

„Dokumenty z té doby popisují i liliputí vláček v zábavním parku. O obří soše ale ani slovo,“ přiznává historička Lenka Kudělková, která letos tvořila dvě expozice k osmdesátinám výstaviště. Jedinou zmínku našla v tehdejším obecním věstníku - jako autora uvádí Ladislava Šalouna, který vytvořil i sousoší Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze.

Socha byla dominantou největšího pavilonu Druhý pramen mluví o tom, že sochu vytvořil slavný sochař Otakar Španiel. Jeho jméno, přesněji jen příjmení, uvedl v roce 1948 Jan Severa, který kompletoval archiv tehdejší Výstavní akciové společnosti.

Socha stála v centru dnešní rotundy pavilonu A, která vypadala jinak než dnes - byla jednou velkou halou, z níž se vcházelo do bočních křídel. Musela tedy kolem ní projít většina z dvou a půl milionu návštěvníků Výstavy soudobé kultury. „Ale dokumenty ani neukazují, kdy zmizela,“ přiblížil Zdeněk Müller, který patří ke znalcům historie výstaviště. Připomněl, že z mála zachovaných fotografií není jasné, z jakého materiálu socha byla. „Může to být stejně tak mramor jako třeba sádra,“ řekl.

V Šalounových spisech o soše v Brně nic není Autorství Ladislava Šalouna lze snadno zpochybnit. V jeho dochovaných spisech totiž o soše pro nejprestižnější výstavu té doby není ani slovo. „Vytvořil několik Masaryků. Proč by se o tak sledovaném díle nezmínil?“ nadnesl znalec jeho díla Václav Rybařík. Připomněl však, že seznam Šalounova díla nikdy nevznikl. „Stoprocentně to tedy také vyloučit nejde,“ dodal.

Z doby výstavy se zachoval jen zlomek dokumentace, která nic neosvětluje. Informaci o Španielovi odborníci zpochybňují - jednak se věnoval spíše jinému typu práce, jednak jeho dokumentace zmínku o brněnském angažmá neobsahuje. Archivář mohl jeho jméno zaměnit, tím spíš, že uvádí jen příjmení. Byla to zvětšenina plastiky určené pro Senát?

Odborníci nabízejí netradiční, ale nezaručené zodpovězení hádanky: socha mohla být jen narychlo vyrobenou replikou jiné Masarykovy plastiky. Nasvědčuje tomu i to, že na snímcích se jeví jako málo propracovaná. Jako s takovou se s ní tehdejší vedení výstaviště příliš nechtělo chlubit a po výstavě ji tiše zlikvidovalo. Žádná z existujících soch Masaryka v nadživotní velikosti se té z výstaviště nepodobá.

Podle Rybaříka by v nepřístupných depozitářích Národní galerie měla být 137 centimetrů vysoká Masarykova socha ze Šalounovy dílny. „Je z mramoru, vznikla v roce 1924 a byla určena pro Senát. Podle ní mohla volně brněnská kopie vzniknout,“ naznačil.

Prezidentovy sochy mívaly trpké osudy Shromáždění k 90. výročí vzniku Československa se dnes v Brně uskuteční u sochy T. G. Masaryka na Komenského náměstí. Prezidentovy sochy často měly podivné osudy. *Hned několikrát se stěhoval pomník T. G. Masaryka, který dnes stojí v atriu spořitelny v Kobližné ulici. V roce 1925 ho odhalili ve spořitelně v Králově Poli, o sedm let později přenesli na Kobližnou. Za okupace ji tam zazdili ve sklepě, pak byla tři roky opět na místě, 42 let ležela v depozitáři muzea a zpět se vrátila v roce 1990. * Ani dvojí položení základního kamene nepomohlo vytvoření sochy TGM na Moravském náměstí. První pokus v roce 1938 zhatily mnichovské události, podruhé kámen položili v roce 1946, ale i ten musel brzy zmizet. Plán dokončit pomník po roce 1989 se uskutečnil až po jedenácti letech - a ještě ho radní přesunuli na Komenského náměstí. Socha, která tam stojí, je kopií sochy z Bystřice nad Pernštejnem. * Další sochy s pohnutým osudem lze najít i v okolí Brna: známá je čtrnáctimetrová socha v Rudce u Kunštátu. Nezachránilo ji ani, když ji obestavěli chatou. Po válce z ní zbyly jen obří boty. Zdroj: encyklopedie.brna.cz

Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání

Regionální mutace| Lidové noviny - Brno

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!