Zahrádky z města ven

Zahrádkaření v Praze zvoní hrana. Magistrát je ve městě nechce. Lépe řečeno, nechce je tam, kde překážejí v další zástavbě. V ruce má všechny trumfy. Vlastní totiž většinu pozemků, na kterých se osady rozkládají.

„Nelíbí se nám zahrádky, které už obklíčilo město. Jsou tu na překážku a celou lokalitu hyzdí. V žádné západní metropoli se nesetkáte se zahrádkářskou kolonií, která je v širším centru města. Všechny jsou tam odsunuty až na okraj,“ ukazuje na problematická místa pražský radní Pavel Klega.

Podle radního, kterému nyní leží nejvíc v žaludku kolonie ve Vysočanech, se město snaží najít zahrádkářům náhradní pozemky na okraji metropole.

Nic takového se ale podle pražských zahrádkářů neděje. Vedení města jim jde prý po krku, jsou pro něj pouze synonymem úpadku. „Magistrát proti nám vede cílený boj. Jsme likvidováni. Každý rok padne několik osad. Přišli jsme například o kolonie v Hrdlořezích, v Čimicích, v Holyni nebo na osmém obvodě,“ popisuje těžkou dobu pražského zahrádkaření tajemník územního sdružení v hlavním městě Petr Kohout.

Z jeho slov je cítit velký pesimismus. Kdysi velmi populární záliba Pražanů totiž postupem času nevyhnutelně upadá. Téměř desetitisícová členská základna je v současné době tvořena v drtivé většině starými lidmi, kteří postupně vymírají. Takže vedle zmenšujícího se počtu osad se snižuje i počet lidí, kteří v osadách hospodaří.

Jak se mají zahrádkáři bránit? Na městských pozemcích nemají vůbec žádnou šanci plánům města čelit. Jejich políčka nejsou speciálně vedena v územním plánu, tudíž nejsou ani nijak ochráněna. Nejčastěji jsou v plánu zaznamenány jako rozvojová oblast nebo zeleň. Není proto divu, že je z města vytlačují především nové domy a parky.

Konkrétním příkladem je osada Spokojenost na Spojovací v Praze 9, která byla jednou z největších ve městě. Ta padla kvůli plánované výstavbě hypermarketu.

Město to vidí jinak. „Když jsme se rozhodli osadu na Spojovací zrušit, byla téměř vybydlená. Bydleli tam už jenom bezdomovci, a dokonce tu bylo zadrženo několik celostátně hledaných osob,“ zdůvodňuje konec kolonie radní Klega.

Smutný příběh má i osada na Libeňském ostrově. Město ji chce srovnat se zemí, vykácet tu všechny stromy a na volném prostranství zřídit park. Podle magistrátu tu osada stojí jen díky jeho velkému ústupku. Celá je totiž v záplavové oblasti.

Podle zahrádkářů má město také velký problém s neprůchodností osad. „Řešením by mohl být systém, který funguje v Holandsku. Tam se vzdali plotů a své osady otevřeli pro veřejnost. Jednotlivá políčka u nich oddělují jen asi metr vysoké živé ploty,“ popisuje zajímavý nápad Kohout.

Zahrádkaření v hlavním městě by mohli zachránit také soukromí vlastníci parcel, kteří se k pěstitelům chovají paradoxně daleko lépe než město. Na pozemku soukromníka vznikne například zahrádkářská osada v Dolních Chabrech na severu Prahy. Další možností je skoupit pozemky do vlastnictví samotných zahrádkářů. Díky tomuto kroku byla ušetřena osada v Cholupicích.