OKRASNÁ ZAHRADA
* Poslední mrazíky kolem 15. května znamenají začátek výsadby všech předpěstovaných letniček. V případě nízkých teplot ještě raději zakryjeme výsadby netkanou textilií. Než rostliny zakoření, je třeba pravidelně zalévat, odstraňovat plevel a většinu druhů také chránit proti slimákům.
* Odkvetlým narcisům a tulipánům odstraňujeme vznikající semeníky. Rostlina musí veškerou sílu soustředit na tvorbu živin na příští rok.
* Za teplejšího počasí rychle rostou vyšší trvalky. Už nyní jim připravíme vhodnou oporu, nejlépe kruhové držáky, jimiž rostliny prorostou. Při pozdější instalaci hrozí riziko polámání křehkých výhonů. * Velmi půvabnou trvalkou začátku května je srdcovka (Dicentra spectabilis), typická rostlina babiččiny zahrádky, vhodná pro polostinné, ale teplé polohy. Rostlinu nechte nerušeně růst a jen občas přihnojte. Kromě typické růžové barvy je na trhu také odrůda s čistě bílými květy.
*Velmi nenáročné na péči jsou orlíčky (Aquilegia). Velké množství kultivarů umožňuje vytvořit z této rostliny velmi pestrou kompozici nebo využít pouze takovou barvu květů, která se hodí do barevně sladěné kompozice. Pokud orlíčkům po odkvětu nebudeme odstraňovat semeníky, velmi snadno se rozmnoží samovýsevem, ovšem barva květů většinou nezůstává zachována. *Nepříliš často vysazovanou cibulovinou je česnek. Okrasné druhy rozkvétají právě nyní a kromě většinou fialových, méně často bílých barev vnášejí do zahrady velmi výrazné kulovité tvary. Květenství lze po odkvětu na rostlině ponechat a po vytvoření plodů použít do suchých vazeb.
*Starší trsy bohyšek (Hosta) většinou ve střední části hůře rostou, můžeme je proto na začátku rašení vyjmout z půdy, rozdělit a okrajové části znovu vysadit. Dělení trsů je nejčastějším způsobem množení těchto rostlin s pestrými listy.
* Kvetení rododendronů podpoříme přidáním speciálního hnojiva, aplikovaného nejraději v zálivce. Rododendrony koření velmi mělce, proto půdu v jejich okolí neokopáváme. Případný plevel vytrháme a nasteleme rašelinou nebo kompostem. Pozor - jde o rostliny výrazně kyselomilné.
* Řez dřevitých pivoněk (Paeonia suffruticosa) provádíme po odkvětu. Výhony nesoucí květy zkrátíme o dvě až tři očka.
* Zakrslé druhy borovic můžeme v tomto období snadno tvarovat zaštípnutím měkkých výhonů. Čím hlouběji zaštípneme, tím kratší výhon naroste. Podpoříme tak zároveň zahuštění koruny.
* Nabídka letniček pro výsadbu do truhlíků a nádob je právě nyní v zahradnických centrech nejbohatší. Kromě osvědčených pelargonií, petúnií, surfinií si určitě vyberete i některou z druhových nebo kultivarových novinek.
* Je čas umístit do jezírka vodní rostliny přezimované v bezmrazých místnostech, zejména lekníny. Starší rostliny lze rozdělit, případně dělením zmladit. Pokud je třeba přihnojovat, pak pouze hnojivem určeným pro vodní rostliny. * Do poloviny května vysadíme hlízy jiřinek a mečíků, koncem měsíce také dosny. Zejména jiřiny vyžadují bezpodmínečně teplou, slunnou a vzdušnou polohu a důkladně prokypřenou půdu.
* Nejrůznější jíchy připravené zkvasením rostlin ve vodě chrání před škůdci a jsou zdrojem živin. Rostlinný zákvas je přírodním, bohužel ne příliš často používaným hnojivem, jeho použití však plně odpovídá zásadám ekologického zahradničení.
*Mezi nejčasněji kvetoucí růže patří botanické a sadové druhy vhodné zejména do přírodních zahrad. Například růže stolistá zaujme kromě příjemné vůně květů také šípky, které jsou využívány v přírodním lékařství.
* Trávník kromě pravidelného sekání nezapomeneme také přihnojit. Speciální trávníková hnojiva aplikujeme nejčastěji rozhozem nebo speciálním strojkem, nejlépe těsně před deštěm, případně zálivkou.
*K okamžitému hubení mšic, housenek a brouků na okrasných rostlinách venku i v interiéru lze použít přípravek Besk K. Nezapáchá a díky obsahu deltamethrinu dosahuje vynikajících výsledků.
* Plevel v pěstěném trávníku hubíme mechanicky vyrýpnutím i s kořenem, při větším zaplevelení selektivním herbicidem. Tyto přípravky ničí pouze dvouděložné plevely (smetánka, jetel, svlačec, řebříček aj.), jednoděložné trávy nepoškodí. *Popínavé letničky můžeme pěstovat také v nádobách opatřených treláží z bambusových tyček. Vhodné jsou zejména hrachory, vilec (Cobea), černooká Zuzana (Thunbergia), povíjnice (Ipomoea) nebo lichořeřišnice.
* Přezimované nádobové rostliny otužované v průběhu dubna umístíme v druhé polovině května na stanoviště. Ošetříme proti případným škůdcům a přesadíme do čerstvé půdy. Oblíbenými nádobovými rostlinami na terasu jsou oleandr, kalokvět, mračňák (Abutilon), hořcový stromek (Solanum rantonetti) aj.
UŽITKOVÁ ZAHRADA
* V pařeništi a skleníku sklízíme listový salát. Sklizeň je nejvhodnější ráno, protože salát obsahuje v té době nejméně dusíkatých látek.
* Kvetoucí jahodník nesnáší zimní mrazíky. Pokud rozkvete příliš časně, chráníme rostliny na noc fóliovým tunelem nebo netkanou textilií. Přes den je třeba kryt sejmout, abychom nebránili opylení.
* V průběhu kvetení nebo těsně po odkvětu lze ještě řezem upravit broskvoně a jiné peckoviny.
* Ořešák vlašský řežeme až v době, kdy letošní výhony dosáhly průměru alespoň 5 cm. Řezné rány jinak silně roní a dřevo hluboko vysychá. Prosvětlovací řez starších stromů provedeme až v srpnu.
* Z předpěstované nebo zakoupené sadby vysazujeme rajčata a papriky. V prvních týdnech po výsadbě se osvědčuje kolem záhonu vytvořit „ohradu“ z netkané textilie, která chrání před chladnými větry a pozdními mrazíky.
Pokračování na straně III
Zahradnický kalendář...
Dokončení ze strany I
* Rajčata vysazujeme šikmo a o něco níž než v květináči. Tím, že krček rostliny zahrneme zeminou, podpoříme tvorbu silného kořenového systému, který rostlinám zajistí lepší přísun vláhy a živin.
* Začátkem měsíce můžeme ještě vysít okurky. Teplota půdy při výsevu by neměla klesnout pod 10 °C, jinak semena hnijí.
* Na venkovní záhony vysazujeme různé druhy salátu s odstupem tří týdnů. Zajistíme si tak průběžné dorůstání do konzumní velikosti.
* Pokud trvá chladnější počasí, počkáme s výsadbou kořenové zeleniny, zejména celeru, na teplejší období koncem května, jinak by rostliny vybíhaly do květu.
* Po odkvětu ovocných stromů provedeme postřik proti škůdcům a chorobám, zejména pilatkám, merám, mšicím, padlí či strupovitosti. Do postřikové jíchy proti žravým škůdcům (Pirimor, Zolone) přidáme ještě fungicid (Polyram, Euparen, Rubigan aj.).
* Ovocné stromky vysazené loni na podzim či letos na jaře musí své síly soustředit hlavně na tvorbu kořenového systému, proto všechny plody odstraníme. V průběhu jara přihnojíme nejlépe organickým hnojivem a půdu kolem stromku zamulčujeme.
* Přímo na stanoviště vyséváme letní ředkvičky, ředkev, špenát, celer, brokolici, mangold a cukrovou kukuřici. Vysazujeme hlávkový salát, kedluben, pórek, červenou řepu a růžičkovou kapustu.
* Pro přihnojování zeleniny volíme radši organická, přírodní hnojiva (kompost, hnůj, kostní moučku...). Zajímavým přípravkem je Plantella Zahrada obsahující extrakty z mořských řas pro všechny druhy zeleniny, jahod, ovocných stromů i okrasných rostlin. Posílí kořenový systém, plody jsou pevné, šťavnaté a plné chuti.
O autorovi| Článek vznikl ve spolupráci s časopisem Dům a zahrada
