Chápe EU jako důležitý pilíř mezinárodního postavení ČR. Má ale výhrady k některým jevům uvnitř unie. Rusko podle ODS nemůžeme ignorovat, zejména proto, že je energetickou velmocí. Je potřeba s ním mít korektní vztahy. Ale jakýkoliv pokus Moskvy získat větší vliv na bývalé státy sovětského bloku je pro ODS nepřijatelný. Evropa potřebuje stejnou úroveň ochrany před hrozbami, jako je Írán, ODS tedy podporuje, aby všechny země NATO měly stejnou úroveň ochrany.
Chce posilovat evropskou integraci, ale také se zasazovat jak za přijatelnou podobu EU, tak za co největší vyjádření českých národních zájmů v její politice. Postoj k Rusku by měl být stejný jako ke každému jinému státu. Tedy bez předsudků a s hledáním kooperace založené na vzájemné dohodě. Je pro protiraketovou obranu, do které by byly zapojeny všechny státy Evropy, včetně Ruska. Pro takovou obranu, která by nesnižovala bezpečnost Česka.
Chce jednotnou, stabilní a konkurenceschopnou Evropskou unii. Zároveň také odpovídající vliv České republiky v EU. Je podle ní v českém zájmu zapojit se do velkých evropských projektů. Proto je potřeba být v úzkém spojení s elitou tohoto kontinentu, jinak bude Česká republika dále zaostávat. Bude prosazovat důslednou obranu proti snahám Ruska negativně ovlivňovat vývoj ČR v EU.
Považuje Rusko za významného partnera Česka. Bude prosazovat korektní a pragmatické vztahy. Zároveň ale bude odmítat snahy o obnovení sféry vlivu Ruska v jeho sousedství. Prozatím nejsou známy detaily nového Obamova projektu protiraketového štítu. Bylo by ale dobré, aby se ČR do tohoto systému zapojila.
Jejich primárním zájmem je jednotná a akceschopná Evropská unie. O důležitých otázkách, které se týkají všech občanů EU, by lidé měli rozhodovat v referendech. Vztah k Rusku by měl být rovnocenný, nikoli podřízený. Rusko musí respektovat příslušnost Česka k politickému Západu. Zapojení ČR do nového Obamova protiraketového systému je pro ně přípustné pouze v rámci obranných struktur NATO.
Považuje evropskou integraci za životní zájem české společnosti. Vztahy s Ruskem je třeba rozvíjet především na multilaterálním půdorysu - EU, NATO. K nabídce USA na umístění radarové základny na našem území zaujala stanovisko, že projekt podpoří pouze v případě, že bude plně začleněn do struktur NATO.
Rusko je podle SPOZ neodmyslitelnou součástí evropské kultury a z ekonomického hlediska je neocenitelným dodavatelem surovin. Z obou těchto hledisek plyne, že by se mělo zhruba do dvaceti let stát součástí EU. Protiraketový štít považuje za hloupou iluzi. Daleko efektivnější je podle nich preventivní úder na odpalovací rampy íránských raket, pokud bude hrozit nebezpečí, že rakety ponesou jadernou nálož na Evropu.
***
Co slibují politici v zahraniční politice
Česká zahraniční politika Vstup do EU jako přelom Do roku 2004 byl primárním zájmem politických stran vstup do Evropské unie, tedy dokončení integrace s euroatlantickým politickým, hospodářským a bezpečnostním prostředím, třebaže míra nadšení ohledně tohoto kroku byla u jednotlivých stran různá. Po vstupu do EU se před českou zahraniční
politikou otevřel svým způsobem nepopsaný list a česká politika nějakou dobu tápala nad tím, čím jej naplnit. Slabá vláda versus opozice Jasnou vizi začala realizovat až první a druhá Topolánkova vláda, přičemž některé konkrétní plány jako posilování zahraničních misí či umístění radaru narazily u opozice. Navíc se začal projevovat i rozpor v rámci exekutivy mezi prezidentem a vládou, neboť část výkonu zahraniční politiky provádí hlava státu.
Narušení důvěryhodnosti Problém nastal, když se při slabém mandátu vlády ve sněmovně prosazovaly cíle, které neměly širší podporu, a tak docházelo k náhlým a nečekaným změnám přístupu aktérů a zahraniční politika se dostala do zajetí domácích témat. Výsledkem bylo podle kritiků i narušení důvěryhodnosti české zahraniční politiky.
Potřeba nové koncepce Politici napříč stranami se shodují na jednom -česká zahraniční politika nemá z dlouhodobého hlediska jasně definované priority, je pasivní a nečitelná pro naše spojence. Je proto potřeba ji reformovat. Parlamentní strany by se měly na koncepci dohodnout a pak ji s vládou prosazovat. Foto LN - archiv / ZR
