Z původního rozsáhlého předpisu nazvaného O potírání pohlavních nemocí zbyly pouhé tři paragrafy, v nichž i použitý jazyk připomíná dobu vzniku. První z nich říká, že zřizování a udržování nevěstinců se zakazuje a trestá jako kuplířství. Druhý tvrdí, že stát se postará o zřízení ústavů, ve kterých se dostane „řemeslným prostitutkám dočasného útulku a příležitosti k nápravě“. A třetí doplňuje, že úřady mají věnovat péči „osobám obojího pohlaví do osmnácti let, vedoucím život pohlavně nemravný“.
Zákon o prostituci se nyní snaží vrátit na stůl obce, které mají s lehkými ženami největší potíže. „Nyní můžeme prostituci regulovat především podle pravidel pro zajištění veřejného pořádku. A co je ale platné, že je nevěstince zakázáno zřizovat, když místo nich fungují noční kluby či hotely pro krátkodobé ubytování – a na ty nemůžeme,“ podotýká starosta Dubí Petr Pípal, který stál u přípravy nového zákona.
Ten vznikl na půdě pražské radnice a zodpovídá za něj náměstek primátora Rudolf Blažek (ODS). „Je připravený, jen jsem počítal s tím, že budou volby. Předložím jej poslancům do konce roku,“ potvrdil včera LN. „Nejde o to, aby byl stát pasákem. Musí nastavit jasná pravidla, prostituce nesmí viset ve vzduchoprázdnu a stát se tvářit, že tu není,“ dodal.
Návrh zákona předpokládá, že by lehké ženy a muži museli žádat o povolení vykonávat prostituci jako živnost. Povinně by platili daně a chodili na zdravotní prohlídky, měli by průkaz s fotografií, potvrzením lékaře a úřadu. Pracovat by směli v domovech zákazníků, případně v radnicemi povolených veřejných domech nebo ve striktně určených ulicích.
Aby byl zákon přijat, musela by Česká republika vypovědět Mezinárodní úmluvu o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce, k níž se připojila před 51 lety. Ta prakticky neumožňuje legalizaci prostituce. Parlament o jejím vypovězení jednal v roce 2005 na návrh vlády Jiřího Paroubka, ale odmítl ho.
