„Budeme hledat v Senátu a současně ve Sněmovně průchozí řešení, jak maximálně omezit vlastnictví jakýchkoliv médií politiky,“ uvedl Vystrčil na Twitteru.
Děkuji @JakubMichalek19 za společný on line rozhovor se zástupci @milionchvilek Lucií Černou a Marianou Novotnou Nachtigallovou.
Budeme hledat další v @SenatCZ a současně ve @snemovna průchozí řešení, jak maximálně omezit vlastnictví jakýchkoliv médií politiky. https://t.co/t13Yvv5rQC
Změna zákona, kterou schválila Sněmovna v půlce června, zakáže členům vlády a poslancům vlastnit média. Nemá už stačit, aby politici vložili své firmy provozující média do svěřenských fondů.
Poslanci, senátoři, členové vlády a nově ani prezident republiky nebudou moci provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat tisk. Internetových médií se to však netýká.
Omezení pro členy vlády a hlavu státu bude spočívat i v zákazu přijímání dotací a investičních pobídek. Hlava státu by také měla každoročně podávat majetkové oznámení.
To, že v přijaté normě nyní není, že by se měla týkat i médií internetových, popudilo sdružení Milion chvilek pro demokracii, které dokázalo na Letenskou plán na demonstrací proti bývalému premiérovi Andreji Babišovi přivést přes 250 tisíc lidí. „Návštěvnost internetových médií je mnohem vyšší než čtenost těch tištěných,“ upozornili „chvilkaři“ na Twitteru.
„Dohodli jsme se na tom, že to není tak, že někdo by chtěl za každou cenu něco prosadit a druhý tomu chce zabránit. Tak to prostě není, a to jsme si vysvětlili,“ řekl iDNES.cz Vystrčil.
„Vzájemné komunikace si vážíme a jsme rádi, že máme stejný cíl – ošetřit i regulaci internetových médií,“ napsalo sdružení Million chvilek pro demokracii.
Někdy se stává, že kdo chce moc, nemá nic, řekl Vystrčil
Ústavně-právní výbor Senátu doporučil schválit zákon ve znění, v němž ho horní komora parlamentu dostala od poslanců. Vystrčil na dotaz, zda by tedy mělo být příští týden ve středu do zákona doplněno, že se týká i internetových médií, odpověděl opatrně.
„Já tady na to neodpovím, protože ještě máme nějaký čas se o tom bavit. Řeknu vám k tomu jedině to, že jsme probírali problémy, které by mohly nastat ve Sněmovně, pokud bychom zákon vrátili. Úprava by byla komplikovaná, a tak si nejsem jistý, že je v silách Senátu ji připravit na odpovídající úrovni. Má to svoji logiku, ale i omezení různého typu. Někdy se stává, že kdo chce moc, nemá nic,“ řekl iDNES.cz Vystrčil. Narážel tím třeba na to, že zákon vrácený do Sněmovny by zase mohl být cílem obstrukcí.
„Pan Michálek je nemocný, je mnou posedlý, měl by se jít spíš léčit. Ale jestli si myslel, že mě tímhle dostane z politiky, tak ho bohužel zklamu,“ reagoval na zpřísnění zákona o střetu zájmů pro iDNES.cz Babiš. Změnu do zákona totiž navrhl šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek.
Veřejnému funkcionáři, který by se dopustil přestupku prostřednictvím firmy, by mohl dohledový úřad uložit sankci až do tří procent aktiv této společnosti. Před pokutou by úřad nejprve uložil vhodné opatření, například prodej média. Účinnost úpravy změny zákona o střetu zájmů má být 1. ledna příštího roku
Hnutí ANO už řeklo, že se chce kvůli přijaté změně obrátit na Ústavní soud.
Bývalý premiér Babiš vložil kvůli zákonu o střetu zájmů holding Agrofert do svěřenského fondu. Agrofert je vlastníkem i mediálního domu MAFRA, jehož součástí je i internetový portál iDNES.cz a deníky Mladá fronta DNES a Lidové noviny.
V případě, že pětikoalice prosadí svou představu o úpravě zákona o střetu zájmů i přes Senát a potvrdí ji i prezident Petr Pavel, nemohla by MAFRA být součástí svěřenských fondů, které vznikly, aby Babiš vyhověl zákonu. V případě, že by Babiš nebyl poslanec, změna, pro kterou získal Michálek podporu celé pětikoalice, by se ho netýkala.
Šéf ANO Andrej Babiš reagoval, že z politiky neodejde.
