„Máme případy, kdy propuštění zaměstnanci udali svého bývalého zaměstnavatele, ale své klienty ctíme, takže jména nechceme prozrazovat,“ říká Martin Hnízdil, marketingový manažer truconneXion.
Udání zaměstnanců straší více než polovinu analýzou oslovených manažerů, kdežto samotný nelegální software necelou třetinu z nich.
Revize softwaru je totiž pro firmu téměř paralyzující záležitostí. Citelně zasahuje do chodu celé firmy, a to i v případě, že se firma softwarového pirátství nedopouští. Policii se musí prokázat, že nalezený software je užíván v souladu s licenčními podmínkami a byl získán legální cestou. „Musí shromáždit všechny doklady o legálním nabytí nalezeného softwaru, což bez speciální evidence může být časově velmi náročné. Pokud firma není na tuto situaci předem připravena, administrativa spojená s vyšetřováním ji může paralyzovat na celé týdny,“ vysvětlil Robert Kleiner.
Další zásadní nepříjemností je fakt, že v průběhu kontroly nelze na počítačích vůbec pracovat a v případě potřeby může policie některé počítače odvézt k přezkoumání. „Manažeři firem si začínají uvědomovat, že mohou být za výskyt nelegálního softwaru spoluodpovědní, i když se na jeho šíření či instalaci přímo nepodíleli. Mohou se provinit například tím, že nelegální software tolerují či jeho šíření nijak nebrání,“ upozornil Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA. „Při vyšetřování dotyční manažeři obvykle tvrdí, že o ničem nevěděli, případně se vymlouvají na pochybení kolegů. To je ale zodpovědnosti nezbavuje,Ž dodal Hlaváč.
Pokud se přečiny proti autorskému právu dostanou k soudu, tresty mohou být velmi přísné. Soud může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše pěti let. Dále hrozí nutnost uhradit škodu způsobenou výrobcům softwaru. Ti se mohou domáhat vysokých finančních kompenzací.
