Soli, jak jí Němci přezdívají, zavedla v roce 1991 tehdejší vláda kancléře Helmuta Kohla. Původně činila 7,5 procenta a měla být vybírána jen jeden rok. V roce 1995 byla ale použita znovu a od roku 1998 činí její výše 5,5 procenta. Do rozpočtů nových spolkových zemí doputovalo na vyrovnání rozdílů mezi západní a východní částí země podle berlínské Svobodné univerzity už 1,6 bilionu eur a solidární pakt II počítá do roku 2019 s dalšími více než 156 miliardami eur.
Na Německo však dolehla nejtěžší recese v novodobých dějinách nejsilnější ekonomiky Evropy a nevyhnula se ani bohatšímu západu země. Za následek měla propad příjmů z daní, a naopak nárůst sociálních výdajů kvůli stoupající nezaměstnanosti. Radnice proto začaly omezovat investice do služeb a infrastruktury a zavírat městská zařízení, jejichž provoz si nemohou dovolit. Odvádět příspěvek na rozvoj východních zemí ale musí dál a podle Focusu hrozí, že na něm vykrvácí. Například někdejší hutní metropole Oberhausen už teď dluží 7500 eur (195 tisíc korun) na obyvatele, což celkem činí 1,6 miliardy eur (417,5 miliardy korun). Ve stejně nezáviděníhodné situaci je podle Focusu i největší říční přístav v Evropě Duisburg, jehož dluh se vyšplhal na 2,6 miliardy eur (678,5 miliardy korun). Půlmilionová aglomerace ze Severního Porýní - Vestfálska je proto nucena odkládat stavbu mostu, který městská doprava nutně potřebuje, a rekonstrukci ostatních komunikací.
Zcela opačně je na tom podle německého magazínu stejně velká saská metropole Drážďany, která hospodařila s vyrovnaným rozpočtem a nemá ani euro dluhu. Jiné saské velkoměsto Lipsko se i za peníze ze západu chystá vybudovat více než kilometr dlouhý tunel pro městskou dráhu, zatímco západoněmecký Gelsenkirchen musí odložit sanaci své hlavní městské tepny, která je v havarijním stavu, do roku 2019.
Představitelé nespokojených západoněmeckých měst upozorňují, že si na solidární pakt musejí půjčovat. V roce 2008 do něj v přepočtu na obyvatele odvedli 269 eur, každý východní Němec z něj ale dostal 296 eur. „Z toho jasně vyplývá, že jsme náš příspěvek už od prvního eura financovali na dluh,“ tvrdí primátor Duisburgu Adolf Sauerland (CDU). Západoněmecká města podle něj nyní bojují o holé přežití.
Tamní starostové proto žádají tříleté moratorium na placení tohoto příspěvku. „Solidarita nesmí být jednosměrka, protože teď to hoří na západě,“ zdůraznil nejvyšší představitel Kolína nad Rýnem Jürgen Roters (SPD), podle něhož by jeho město touto přestávkou ušetřilo přes 230 milionů eur (šest miliard korun).
Tyto úvahy se ale příliš nezamlouvají jejich kolegům z nových spolkových zemí. Upozorňují na to, že i přes solidární pakt mají v průměru o 500 eur nižší příjmy na obyvatele než západoněmecké země a jejich daňové výnosy dosahují jen 53 procent zisků na západě. „Do roku 2019 bychom se neměli solidárního paktu dotýkat,“ obhajuje jeho pokračování primátor Magdeburku Lutz Trümper (SPD).
S tím nepočítá ani spolkové ministerstvo vnitra, do jehož agendy rozvoj východu spadá.
***
Solidarita nesmí být jednosměrka, protože teď hoří ekonomika na západě
