„Vojenskou akci nelze vyloučit,“ říká britský premiér David Cameron. USA stahují k Libyi vojáky i lodě
TRIPOLIS/PRAHA Libyjský režim plukovníka Muammara Kaddáfího se vzpamatovává. Drží nejen Tripolis a několik dalších měst, ale hodlá dobýt zpět území, která se v minulých dnech dostala do rukou povstalců. Na západě země už probíhají o některá povstalecká města tvrdé boje s nasazením tanků a letectva. A je pravděpodobné, že až armádní jednotky věrné Kaddáfímu dobudou západ, obrátí se proti velkým městům na východě země, na prvním místě proti 650tisícovému Benghází. Návrat celé Libye pod vládu Kaddáfího a jeho klanu by byl ale zřejmě vykoupen mnoha tisícovkami obětí. Diktátor se přitom o svých protivnících vyjadřuje jednoznačně: „Zaslouží si jen smrt.“ Z porážky libyjské „revoluce“ by se tak stal jeden obrovský masakr.
To však Západ zřejmě nechce připustit. Představa, že by libyjský diktátor hromadně masakroval civilní obyvatelstvo přímo u hranic Evropské unie, nenechává západní státníky chladnými. Kolem Benghází a Libye vůbec se tak už několik dní soustřeďují mohutné vojenské síly několika zemí. Ostatně už v minulých dnech armádní dopravní letouny západních zemí bez souhlasu Kaddáfího vlády evakuovaly z provizorních letišť v libyjské poušti stovky občanů států Evropské unie a dalších západních zemí.
Včera se poprvé začalo o nějaké formě útoku na Libyi nahlas mluvit. Nejvíce v Británii, která začala k vojenské operaci proti režimu tlačit i další západní státy v čele s USA. „Vojenskou akci nemůžeme v žádném případě vyloučit,“ nechal se slyšet premiér David Cameron. Británie pracuje na návrhu vyhlásit nad Libyí bezletovou zónu a hledá podle agentur i způsob, jak vyzbrojit libyjskou opozici. „Připravovat se musíme, protože nikdo neví, co podnikne plukovník Kaddáfí proti vlastnímu lidu,“ dodal. Podoba s Irákem Scénář, který se začal rozbíhat, pak vzdáleně připomíná poslední fázi příprav před zahájením invaze do Iráku, tehdy ovládaného tyranským režimem Saddáma Husajna.
I tam před válkou mimo jiné existovala bezletová zóna, vyhlášená nad kurdskými oblastmi na severu Iráku. Vojenský zásah proti Kaddáfího režimu má i podobné příznivce a odpůrce jako válka proti Saddámovi. Spojené státy už včera prostřednictvím Pentagonu ohlásily, že přesunují k africkým břehům své vojenské síly. „Přemisťujeme naše lodě blíže k Libyi pro případ, že by byly potřeba,“ uvedl mluvčí Pentagonu plukovník David Lapan. „Nyní se nacházíme v etapě plánování a příprav, kdybychom byli vyzváni k misi humanitárního nebo jiného charakteru,“ dodal mnohoznačně.
Proti vojenskému zásahu, který by podle názoru všech klíčových hráčů měl tentokrát mít posvěcení OSN, se staví Francie a Rusko -největší odpůrci války v Iráku. „K zahraniční vojenské intervenci v Libyi nedojde bez jasného mandátu Rady bezpečnosti OSN,“ říká šéf francouzské diplomacie Alain Juppé. „Zvažují se různé kroky, především vyhlášení bezletové zóny,“ přiznal Juppé. Rusko však tento návrh zatím odmítá.
***
O Kaddáfím a zmražení jeho fondů čtěte také na straně 20
Invazní síly Největší množství sil by do případné invaze mohly nasadit Spojené státy. Ty mají v Neapoli na jihu Itálie sídlo své Sedmé flotily a v Arabském a Rudém moři další dvě letadlové lodě. Letecké základny USA jsou v italském Avianu, v tureckém Incirliku a ve španělské Rotě. Na invazi by se mohly podílet i Itálie, Velká Británie a za určitých podmínek i Francie.
