Bylo by to v historii poprvé, co by se Brno zmenšilo. Statisticky tisíc obyvatel není tak moc, o mnoho více je to pozemků, továrních ploch či velkých hypermarketů. Ale ani to není nestravitelné, oželet možná lze i ten soutok Svratky a Svitavy, který by byl už mimo Brno. Nejvíc by propadla prestiž města. Města, které se nedokáže uvnitř domluvit, které se bude jevit jako rozhádané uvnitř. Referendem o oddělení obce Dolní Heršpice - Přízřenice od Brna začne pořádná honička. Dokážou-li to, co za referendum přijde příště? Odtrhne se Bystrc či Kníničky, kde většina obyvatel nesouhlasí s vedením silnice R43? Příležitost mají stejnou.
Nebo odejdou Bosonohy, které nechtějí být u velké dálniční křižovatky? Tuřany, kde si lidé stěžují na hluk z letiště? V každé čtvrti lze najít problém, a pokud se správně podá, může referendum vypadat jako všespasitelné řešení.
Žádost o první referendum je podaná. Je nutné postupovat podle zákona. Ten však teď už moc nepočítá s tím, že se lze „nějak domluvit“. Apokud splní právní náležitosti, referendum se uskuteční. Připomeňme, že ne po podzimních komunálních volbách, ne při podzimních komunálních volbách, ale před nimi. Nyní už nelze žádost stáhnout. Úředníci snad mohou návrh odmítnout, protože směřuje proti zákonu 213 z roku 1919, jímž bylo vytvořeno Velké Brno, dodnes v něm titulované jako zemské hlavní město. Ale tvůrci referenda se obrátí na soudy, protože jim přece právo oddělení přísluší jako každému jinému. Budou mít pravdu.
Jedinou cestou je vysvětlit obyvatelům Dolních Heršpic a Přízřenic, že se jim v tom hlasování vyplatí říci ne. Pokusit se je (konečně!) vyslyšet, vysvětlit jim, co je v zájmu celého města, v čem jim lze vyjít vstříc a jaká je výhoda být součástí. A třeba, když už se i před „velkými“ volbami mluví o nepopulárních krocích, tak i v Brně konečně kousnout do onoho kyselého jablka zvaného členění města. Všichni vědí, že není ideální, že mít městské části s pěti sty, ale také osmdesáti tisíci obyvateli je absurdní. Problém z Heršpic to dokazuje. Opravdovým zájmem Brna by mělo být udržet se pohromadě a v té „hromadě“ se umět domluvit. Kdyby na místě Brna bylo dvacet malých obcí, dostanou v součtu mnohonásobně méně peněz z daní než velké Brno. A i jejich slovo bude menší.
Brněnský primátor, za jehož působení se město zmenší, si zaslouží vypískat. Naopak člověk, který pomůže, že se druhého října lidé v Heršpicích a Přízřenicích postaví proti dělení (a pomůže jim v jejich problémech) se směle může o tu funkci ucházet. Když odejdou tyto dvě čtvrti, pravděpodobně nebudou poslední. Z Brna pak může být Brníčko. Ale jedno je už na Šumpersku, má 631 obyvatel.
O autorovi| MILOŠ ŠENKÝŘ redaktor LN
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
