* Jak oslavíte výhru nad Radkem Štěpánkem?
Hned odlétám do Londýna, kde mě čeká návrat do práce, hraji totiž veteránský turnaj. Ale tenhle zápas budu ráno ještě hodně cítit, protože takovéhle duely moc často nehraji.
* Nebál jste se, že když se zápas povleče, tak vám uletí letadlo?
Nebál. Letadlo totiž čeká jen na mě. (úsměv)
* Porazil jste 27. hráče světového žebříčku. Myslíte, že byste se ještě mohl měřit s nejlepšími?
Pro mě je to vždycky tak trochu záhada, jak budu hrát. Utkal jsem se párkrát s Rogerem (Federerem) a můj cíl byl a je, abych dokázal držet krok. Pokud třeba ještě vyhraju set, tak je to bonus.
* Kariéru jste ukončil v jednatřiceti letech. Nezalitoval jste někdy poměrně brzkého konce?
Ne, ne. Už jsem neměl nic v nádrži, abych pokračoval. Už jsem necítil vášeň a tenis pro mě představoval jen práci. Nehrál jsem ho pro peníze, ale kvůli vítězství. Akdyž touha vyprchala, tak jsem skončil.
* Co byste si z Česka nejraději odvezl do Spojených států?
Vzal bych publikum. A město. To bylo krásné, historické. Sestra byla v Praze na líbánkách a moc se jí tady líbilo, takže jsem se do Prahy těšil a doufám, že se sem ještě vrátím. I když to ale byla jen exhibice, tak jsem bohužel neměl zase tolik času, protože jsem měl spoustu povinností.
* Blíží se Vánoce. Už máte pro rodinu přichystané dárky?
Pracuji na nich. (usmívá se) Ale nechci děti kazit přílišnou záplavou dárků.
