MADRID Překvapení se nekonalo a španělští socialisté (PSOE) budou dál nejsilnější stranou v parlamentu. Vyplývá to z odhadů zveřejněných vzápětí po ukončení včerejšího hlasování. Jasné ovšem nebylo, zda socialisté získají i nadpoloviční většinu. Podle prvních výsledků jim hrozilo, že nikoliv. Znamenalo by to, že budou muset pro vládnutí – anebo přinejmenším pro schvalování zákonů – získat podporu některé z menších regionálních stran.
První odhady zveřejněné trojicí španělských televizí jim ve 350 členném parlamentu přisuzovaly mezi 163 a 176 křesly. Opoziční lidovci (PP) by měli získat mezi 148 a 152 mandáty. To potvrdily i první výsledky zveřejněné po sečtení necelých deseti procent hlasů. Podle nich totiž socialisté získali 173 křesel, tedy o tři méně, než k nadpoloviční většině potřebovali. Na lidovce zbylo 136 mandátů.
„Volební účast byla vysoká, socialisté jsou vítězi z hlediska hlasů i křesel,“ komentoval první čísla generální tajemník vládní PSOE José Blanco. Opoziční lidovci ale s uznáním porážky otáleli. „Odhady jsou jen odhady,“ prohlásil předák lidovců García Escudero.
Včerejší volby byly ovlivněny pátečním atentátem v Baskicku. „Chci, abyste šli všichni k volbám.“ Takový vzkaz nedostali včera španělští voliči jen od politiků, ale i od 19leté Sandry Carrascové. Její otec, bývalý socialistický radní, byl v pátek zavražděn v baskickém městě Mondragon. Snímky smutné Sandry s výzvou k voličům včera opanovaly titulní stránky téměř všech španělských deníků. K atentátu se zatím nikdo nepřihlásil, způsob jeho provedení i načasování ale ukazují na nechvalně známou organizaci Baskicko a jeho svoboda (ETA).
V předvolební kampani dominovaly obavy z poklesu výkonnosti španělské ekonomiky, na což poukazovali lidovci. Analytici předpovídají, že hospodářský růst dosáhne letos dvou procent, což je nejméně od počátku 90. let. Loni to byla čtyři procenta.
Nezaměstnanost, která loni dosáhla nejnižší úrovně za poslední tři desítky let, začala opět stoupat. Počet lidí bez práce vzrostl za rok o 300 000 na 2,3 milionu. Těžce zadlužené domácnosti se potýkají s růstem úroků u splátek a se stoupajícími cenami potravin a pohonných hmot.
Španělskou společnost také trápí rostoucí imigrace z Afriky, Jižní Ameriky a východní Evropy. V posledních osmi letech se přistěhovaly do země více než tři miliony cizinců. Pravice nabídla konzervativní linii imigrační politiky. Požaduje především, aby imigranti dodržovali španělské zákony a zvyklosti.
Socialisté označili tyto návrhy za xenofobní, v tomto bodu však lidovce podporuje 84 procent veřejnosti. Pravice také předhazovala vládě neúspěšný dialog s ETA, která loni ukončila příměří platné od roku 2006.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
