Tolerance, stejná práva i povinnosti pro všechny a dialog byly typickými znaky dosavadní čtyřleté vlády španělského premiéra Josého Luise Zapatera (47). Za ochotu naslouchat i katalánským a baskickým nacionalistům, včetně teroristické ETA, byl často kritizován a jeho sociální reformy se v tradičně katolické zemi zdály mnohým až příliš liberální.
Vyzbrojen věčným úsměvem vnesl Zapatero do španělské politiky klidnější styl. Jenže dialog vedl fanoušek FC Barcelona Zapatero také s regionálními vládami o rozšíření autonomie jednotlivých oblastí, čímž si zejména v případě Baskicka a Katalánska vysloužil kritiku ve zbytku Španělska. A rozhovory zahájil také s baskickou teroristickou organizací ETA, která nakonec příměří zrušila. Na rozdíl od nekompromisního přístupu svého lidoveckého předchůdce Aznara zvolil otevřenost také v případě komunistické Kuby.
Církev a tradicionalisty si svobodomyslný Zapatero popudil legalizováním homosexuálních sňatků (včetně možnosti adopce pro tyto páry), usnadněním rozvodů či zrušením povinné výuky náboženství. Naopak u ženské části populace Zapatero, který se označuje za feministu, bodoval. Například když polovinu své vlády obsadil ženami či prosadil zákon o ochraně týraných žen.
Jeho prvním krokem v úřadu premiéra bylo nařízení o stažení španělských jednotek z Iráku; poslední španělští vojáci opustili Irák v květnu 2004. Nicméně Zapatero podporuje zachování španělské účasti na misích v Afghánistánu, Libanonu i na Balkáně.
José Luis Rodríguez Zapatero se narodil 4. srpna 1960 ve Valladolidu, ale už od dětství žil v Leónu, kde později také vystudoval práva. Je 18 let ženatý se Sonsoles Espinosaovou a má s ní dvě dcery, Lauru a Albu.
