Vysvětlení existuje více. Lze však říct, že při vleklých studených zimách mohou dosáhnout zásoby sněhu nejvyšších objemů právě až ve druhé polovině února nebo v březnu. V pozdních termínech jsou ale vystaveny s vyšší pravděpodobností možnosti prudkého oteplení a teplot v maximech dosahujících více než deseti stupňů Celsia, a tedy rychlého tání.
Asi neznámější únorovou povodeň na úrovni „stoleté vody“ jsme zaznamenali 28. února 1784 a v podobném termínu také v letech 1799 a 1830. Stejně vysoko jako roku 1784 vystoupila Vltava v Praze 29. března 1845 a skoro na den přesně i v roce 2006 (i když v Praze šlo o povodeň velmi mírnou).
