Staci Simonich není olympionička, přesto pojala svůj loňský pobyt v čínském hlavním městě velmi sportovně. Každý den olympijských her (a dva týdny předtím a měsíc po nich) vystoupala na střechu sedmipatrové budovy v areálu pekingské univerzity, aby provedla odečet ze svých přístrojů.
Simonich z americké Oregonské státní univerzity, patřila k několikačlennému čínsko-americkému týmu, který prováděl během olympijských her vlastní měření některých parametrů znečištění ovzduší. Práci skupiny hradily státní organizace Číny a USA.
Tým se zabýval měřením množství prachových částeček v ovzduší (nejde o „aerosoly“, toto slovo označuje výslednou směs pevných částic a plynu či kapaliny). Pochází z řady zdrojů, včetně staveb, komínů či výfuků aut. Jejich koncentrace stoupají v posledních letech také v České republice a dalších vyspělých zemích. Na svědomí mají jen je ve vyspělém světě (USA a Evropa) asi čtvrt milionu smrtí ročně. Dvakrát „lepší“ než Atény Měření (alespoň některých) parametrů výskytu prachových částic v ovzduší zveřejňují samozřejmě i příslušné čínské úřady. Ale nejen odborníci byli zvědaví na výsledky Simonich a kolegů, kteří by měli postupovat mnohem nezávisleji.
První subjektivní hodnocení od americké vědkyně nevyznělo pro Peking dobře: „Je to ten nejhorší vzduch, jaký jsem kdy dýchala“, řekla novinářům ještě na místě. Ale vědecké výsledky se objevily až v pátek v časopise Environmental Science and Technology.
Podle nich byla úroveň znečištění prachovými částicemi dvakrát vyšší než v Aténách, třikrát vyšší než v Atlantě a 3,5krát vyšší než v Sydney. Znečištění často přesahovalo úroveň, kterou Světová zdravotnická organizace ještě považuje za zdravou.
A to měl Peking velké štěstí. Znečištění prachovými částicemi se během dvou týdnů olympiády snížilo oproti běžnému stavu o třetinu. Nicméně nepřispěla k tomu ani tak opatření čínských úřadů jako počasí - déšť a silný vítr ze severu a severozápadu.
Podle vědců mají meteorologické podmínky na svědomí 40 procent tohoto rozdílu. Úředně nařízená opatření se na poklesu podílela asi 16 procenty, odhaduje studie.
Čínské úřady udělaly celou řadu opatření, aby se v Pekingu během olympiády dalo lépe dýchat. Investovaly do výstavby metra, vybavily továrny ve městě zařízením šetrnějším k životnímu prostředí. V období před zahájením olympiády a během ní do ulic Pekingu směla vyjíždět jen polovina aut oproti běžnému počtu, zastavily se práce na staveništích a dočasně zavřely desítky továren.
„Byl to obrovský experiment s ušlechtilým cílem. Nicméně se nakonec ukázalo, že dodatečná opatření nepomohla snížit koncentraci prachových částic podle očekávání,“ řekl Staci Simonichová na tiskové konferenci, kde výsledky týmu představovala.
Měření ale zároveň neukázala, že by snaha čínských úřadů udělat vzduch v Pekingu dýchatelnější byla zbytečná, podotkl její kolega Ču Tchung z Pekingské univerzity. „Dozvěděli jsme se hodně o tom, jak vzniká znečištění v tak obrovském městě jako je Peking a ze kterých zdrojů pochází,“ zhodnotil příspěvek studie i opatření.
Úřady prachem šetří Vědci také uvedli, že jejich měření ukazovala o 30 procent vyšší hodnoty znečištění než údaje, které uváděla čínská oficiální místa (tedy Pekingský úřad pro ochranu životního prostředí). Autoři studie z Environmental Science and Technology se domnívají, že rozdíl mohla způsobit odlišná metodika.
Ovšem ne všichni s nimi souhlasí. Steven Andrews, konzultant v oboru znečištění ovzduší, přímo obvinil čínské úřady, že statistiky „ohýbaly“. Podle něj totiž zodpovědná místa nechala v roce 2006 přesunout několik měřících stanic do míst, kde se daly předpokládat menší koncentrace škodlivin.
Naopak zahrnuly do pekingských měření další stanice, které jsou umístěny daleko na periferii, aby se průměrné hodnoty dále snížily, píše Andrews ve stati, kterou v loňském roce zveřejnil časopis Environmental Research Letters. Ovšem i on sám uznává, že jeho tvrzení nelze dokázat, protože starší údaje (z let před rokem 2003) byly odstraněny z veřejných databází. Chybí proto srovnání.
Zatím se také neprokázalo, že by krátkodobý pobyt pod pekingským nebem divákům či sportovcům způsobil zdravotní újmu.
