Zeptali jsme se čtyř personálních odborníků.
Je vhodný čas na to požádat o zvýšení platu?
„Pokud má zaměstnanec pocit, že pracuje pod cenou a jeho výkonnost je vyšší než požadovaná, pokud umí argumentovat svou přidanou hodnotu, proč ne. Pak je na zvýšení platu vhodný čas kdykoli. Zaměstnanec by ovšem měl být seznámen s ekonomickou situací svého zaměstnavatele a zvážit svůj požadavek na zvýšení platu též vzhledem k jeho finanční situaci. Ale - kdo neriskuje, nemá nic,“ odpovídá Táňa Panýrová, nezávislý odborník v oblasti personalistiky.
Jana Stockertová z personální agentury Hofmann Wizard také povzbuzuje ty, kteří si myslí, že jsou podhodnoceni: „Jsou případy, kde bych vám klidně poradila, ať si řeknete o zvýšení platu, a to i v současné době. Protože se mohlo stát, že jste převzal práci po propuštěném kolegovi, zvýšil jste firmě obrat a k tomu snížil náklady. Pracujete několik hodin denně přesčas, na své osobní aktivity nemáte čas... Vtom případě bych se snažila situaci vysvětlit nadřízenému a požádat ho oprávněně o zvýšení platu. Jaká ovšem bude jeho reakce, se nedá předem určit. Jistotu, že vám bude vyhověno, nemáte ani v ekonomicky stabilní situaci. Samozřejmě si ale myslím, že se do žádosti o zvýšení platu moc lidí v současné době nehrne.“
„Žádejte pouze v případě, že firma prosperuje a máte jasný podíl na jejím úspěchu,“ říká Jan Záruba z personální agentury Manpower. „Dnes jsou lidé spíš rádi, když se nemusí vzdát svých benefitů a mzda jim nebyla snížena.“
Josef Rajtr z personální agentury Majora je skeptický: „Vzhledem k současné situaci si nemyslím, že je teď nejvhodnější doba na žádost o zvýšení platu. Vesměs ze všech stran slyšíme o nutnosti úspor a snížení nákladů na chod společností. A trend je mzdy spíše snižovat, případně je zmrazit.
Podobná otázka, tentokrát z pozice uchazeče o práci, zní, zda je v současnosti na trhu práce prostor pro principy a zásady. Ve Velké Británii se personalisté zaobírají tím, jak moc je pro uchazeče důležité, aby jejich možný zaměstnavatel měl pozitivní vztah k ekologii a ochraně naší planety. V Česku prý si ale nezaměstnaní raději „nevymýšlejí“, tvrdí personální odborníci.
„S tímto názorem jsem se vůbec nesetkala. Uchazeči o práci se především zajímají o pracovní činnost jako takovou, dále o podmínky u zaměstnavatele a o ohodnocení s dalšími benefity. Ekologický či jiný přístup firem je pro ně minimálně v Česku podružný,“ říká Jana Stockertová.
Jan Záruba ale nastávající výhodu zelených firem zaznamenal: „Mladých lidí, pro které je dodržování těchto principů klíčové, ať už při rozhodování ve spotřebitelském jednání, nebo při výběru zaměstnavatele, je stále více. Má-li firma nastavená pravidla vedoucí k tomu, že její činnost nemá negativní dopad na ekologii a přispívá k rozvoji komunity, v níž firma působí na úrovni města nebo státu, získává velkou konkurenční výhodu před konkurencí právě v boji o mladé odborníky, kterých je na trhu práce i v krizi stále méně.“
Táňa Panýrová je opět spíše při zemi: „ Osobně jsem se s tím nesetkala. V současné době lidi asi spíš zajímá možnost a jistota zaměstnání a moc si nevybírají. Setkávám se víc s tím, že uchazeči chtějí pracovat téměř kdekoli a jsou ochotni hodně slevit ze svých běžných představ a požadavků.“
