John Demjanjuk byl deportován z USA do Německa. Otevřela se tak cesta k jednomu z posledních procesů s nacistickým válečným zločincem.
MNICHOV/PRAHA „Za nepopsatelné činy, které spáchal, si zaslouží potrestání,“ komentoval rabín Marvin Hier z Centra Simona Wiesenthala (SWC) včerejší přílet devětaosmdesátiletého Johna Demjanjuka do Německa - údajný bývalý nacistický dozorce by se tu měl zodpovídat ze své válečné minulosti.
Podle mnichovského státního zastupitelství se totiž v současnosti nejhledanější válečný zločinec na seznamu SWC podílel ve vyhlazovacím táboře Sobibor na smrti nejméně 29 tisíc Židů. Demjanjuk však jakoukoliv vinu popírá.
Do Německa Demjanjuka na základě zatykače dopravil letecký speciál. Jeho deportaci ze Spojených států však provázely dlouholeté právní tahanice. Demjanjukova rodina se do poslední chvíle snažila vydání zabránit, argumentovala přitom zdravotním stavem starce. Nakonec se ale příbuzní museli smířit s prohrou.
Jak samotný převoz probíhal? Na cestu se Demjanjuk vypravil z letiště v Clevelandu, na palubě letadla s ním byl kromě lékaře také kněz. Po několikahodinovém letu stroj přistál v Mnichově.
Odtud na lůžko upoutaný Demjanjuk ve vozidle Červeného kříže zamířil do nemocničního oddělení věznice v Mnichově-Stadelheimu, kde ho podle serveru Spiegel Online čekala zdravotní prohlídka, která měla určit, zda je schopen proces absolvovat. Demjanjukův syn tvrdí, že jeho otec umírá na leukemii kostní dřeně.
Podle některých židovských organizací ale není důležité, zda se Demjanjuk skutečně kvůli svému podlomenému zdraví vězení vyhne. Podstatná je především otázka jeho viny. „Nejsem naivní, abych si myslel, že skončí ve vězení. Započne nicméně diskuse o spravedlnosti v poválečném Německu,“ uvedl podle BBC generální tajemník Ústřední rady Židů Stephan Kramer.
Vyšetřovatelé ale bez ohledu na to tvrdí, že mají k dispozici seznam lidí, které Demjanjuk osobně vedl do plynové komory.
Již jednou se trestu vyhnul Demjanjuk se narodil v roce 1920 na Ukrajině. Po vypuknutí války vstoupil do Rudé armády, v roce 1942 ho zajali Němci. Podle zatykače měl v Sobiboru údajně působit v roce 1943. V roce 1952 Demjanjuk odešel do Spojených států, kde pracoval jako automechanik. Stíny jeho minulosti ho však po několika desetiletích dostihly.
Vosmdesátých letech byl dokonce vydán do Izraele. Zde čelil podezření, že je ve skutečnosti „Ivan Hrozný“ - nacistický dozorce z vyhlazovacího tábora Treblinka. Dokonce již seděl v cele smrti, než se nakonec zjistilo, že muž s přezdívkou Ivan Hrozný byla zřejmě jiná osoba. Demjanjuk se proto mohl vrátit do Spojených států. O jeho deportaci do Německa americký imigrační soud rozhodl v roce 2005.
***
Další hledaní nacisté
Sándor Képíró (Maďarsko) Člen maďarské policie je podezírán z podílu na hromadné popravě více než 1200 civilistů v srbském Novém Sadu v roce 1942. Po válce uprchl, maďarské soudy zahájily nové vyšetřování.
Milivoj Ašner (Rakousko) Chorvatský velitel policie se údajně aktivně účastnil pronásledování a deportací stovek Srbů, Židů a Romů. Rakousko ho ale do Chorvatska odmítá vydat. Podle dřívějších informací žil v Klagenfurtu.
Soren Kam (Německo) Bývalý člen dánské odnože SS je viněn ze smrti dánského novináře Carla Henrika Clemmensena v roce 1943. Po válce uprchl do Německa. Soudy v Bavorsku jeho vydání do Dánska úspěšně brání.
Heinrich Boere (Německo) Člen komanda SS, který zabil tři nizozemské civilisty. Po válce utekl. Roku 1949 byl v Nizozemsku v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti.
Károly (Charles) Zentai (Austrálie) Údajně se podílel na pronásledování a vraždění Židů v Budapešti roku 1944. V roce 1950 emigroval do Austrálie, Maďarsko požaduje jeho vydání. Loni soud rozhodl o tom, že může být vydán, jeho právníci se odvolali. Algimantas Dailide (Německo) Coby příslušník litevské policie pomáhal za války chytat Židy, kteří byli poté popravováni. USA jej vydaly do Litvy, kde byl odsouzen, výkon trestu nenastoupil.
Harry Männil (Venezuela) Člen estonského policejního sboru pomáhal chytat židovské obyvatele. Většina z nich poté násilně zemřela. Estonská prokuratura kvůli nedostatku důkazů proti němu zastavila trestní stíhání.
Alois Brunner (Sýrie) Patřil v posledních letech také mezi hledané. Byl spolupracovníkem Adolfa Eichmanna. Je podezřelý, že se v Řecku, Maďarsku a Francii podílel na deportacích Židů. Po válce uprchl. Azyl mu údajně poskytla Sýrie.
