Trest smrti by měl v českém právním řádu fungovat podle téměř tří pětin lidí. Zhruba 35 procent populace naopak tvrdí, že by existovat neměl. Nerozhodných zůstává sedm procent. „Od roku 2011 podíl zastánců trestu smrti postupně klesá, za poslední čtyři roky o šest procentních bodů,“ uvedli autoři průzkumu. Mezi odpůrce nejvyššího trestu se řadí častěji lidé s vysokoškolským vzděláním, římští katolíci a obyvatelé Prahy a Jihočeského kraje.
Bostonský atentátník Carnajev se poprvé omluvil. Pak dostal trest smrti |
Trest smrti byl na českém území zrušen v roce 1990 a nahrazen doživotím. Poslední poprava se v českých zemích konala 2. února 1989, kdy byl v Praze oběšen pětinásobný vrah Vladimír Lulek, který ubodal svou manželku a děti. Nejvíce zastánců trestu smrti bylo podle šetření CVVM v uplynulých 22 letech v první polovině 90 let (76 procent), nejméně v roce 2002 (56 procent).
S eutanázií souhlasí dvě třetiny obyvatel
Názor, že žena má sama právo rozhodnout o přerušení vlastního těhotenství, zastávalo podle aktuálního průzkumu 69 procent lidí. Loni to bylo 67 procent. Necelá pětina občanů (17 procent) se domnívá, že by interrupce měla být povolena jen s přihlédnutím ke zdravotním a sociálním ohledům na dítě a ženu. Osm procent by ji připustilo jen v případě ohrožení života těhotné ženy, tři procenta jsou pro zákaz interrupce.
S uzákoněním eutanazie souhlasí podle šetření CVVM dvě třetiny české veřejnosti. Počet příznivců možnosti ukončit život nevyléčitelně nemocného člověka na jeho žádost se v posledních letech příliš nemění. Loni jich bylo 64 procent, předloni 67 procent.
CVVM provádělo průzkum od 11. do 18. května. Zúčastnilo se ho 1043 obyvatel ČR ve věku od 15 let.
