Dlouho bylo na české jaderné pěšince poklidno a jen specialisté se zajímali o výběrové řízení na dostavbu jaderné elektrárny Temelín a modernizaci Dukovan. S nástupem vlády Petra Nečase tam ovšem začalo být rušno kvůli zvýšenému politickému zájmu. Hlavním důvodem je, že se do tendru kromě americko-japonské firmy Westinghouse a francouzské společnosti Areva kvalifikovalo i konsorcium vedené ruskou státní firmou Atomstrojexport.
Nedávné úspěchy Rusů v bojích o jaderné zakázky si vysloužily znepokojenou reakci amerického ministerstva zahraničí. „Expanze Ruska v oblasti jaderné energetiky může mít za následek vznik nových nebezpečných zón ve světě a vést k novému uspořádání sil, a tudíž i ohrozit strategické zájmy Spojených států,“ uvedlo v oficiálním prohlášení. Naopak s radostí píší o tom, že „Rusko chystá jaderný úder“, ruská média. Potěšilo je zejména čerstvé vítězství „jaderščiků“ v Indii a Turecku, které bylo pokládáno za sféru vlivu USA. Není se tedy co divit, že Washington nechce riskovat, že jeho pocit převahy nad Rusy skončí v českém případě podobně jako v tureckém, a prezident Barack Obama proto do Prahy vyslal početný tým v čele s náměstkem ministra obchodu Franciskem Sanchezem.
Tlak, který tu dlouho nebyl Sanchez v rozhovoru pro Českou televizi odmítl téma jaderných elektráren politizovat. „Těšíme se na spolupráci s novou vládou, ale rád bych řekl, že jsme nepřijeli, abychom hovořili o politických ohledech,“ tvrdil. Projevil tak sice obratnost, ale skutečnost je jiná. Když americké Westinghouse teklo v Ankaře do bot, neváhala ministryně Hillary Clintonová Turkům důrazně připomenout spojenecké vazby v rámci NATO a hrozila jim, že v případě dohody s Rusy upadnou do sféry vlivu Moskvy. O tom, že politické tlaky budou hrát velkou roli i Česku, již před časem mluvil velvyslanec Václav Bartuška, který se nedávno stal vládním zmocněncem pro dostavbu Temelína. „Zájemci z USA, Ruska a Francie mají na zakázce velký zájem a tlak, který budou na politiky vyvíjet, tady dlouho nebyl. Je to základní otázka orientace tohoto státu,“ uvedl.
Politicko-strategické ohledy jsou na místě. Vzhledem k přežívající závislosti Česka na ropě a zemním plynu z Ruska by posilování ruské přítomnosti v jaderné energetice dávalo Moskvě silnou páku v tlaku na Prahu. Politické konotace si dobře uvědomují i ruští komentátoři, kteří se pustili do místy až nezvykle ostré kritiky nové české vlády. List Kommersant celkem oprávněně konstatoval, že „závislost na Rusku v této oblasti nabyla podle českého vedení hrozivých rozměrů“, přičemž přiznává, že za Atomstrojexport „aktivně lobbuje státní moc Ruské federace“. Státní tisková agentura RIAN to ale vzala z gruntu a v komentáři (který „nemusí odpovídat názoru redakce“) se obula do ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Podobně jako další ruská média mu má za zlé, že je pokračovatelem politiky prezidenta Havla nepřátelské vůči Rusku. Projevilo se to prý při lobbování za rozšíření NATO a výstavbu amerického protiraketového štítu v Evropě.
Přátelé za zády Ruský komentátor tvrdí, že ministr Schwarzenberg se moc neliší od protiruských „křiklounů z ulice“. Moskva by na takovou politiku Česka (a rovněž Polska) měla reagovat „ani ne tak vypínáním dodávek jako tvrdým morálním ,ne‘ “. A mnohoznačně doplňuje, že „za zády politiků střední a východní Evropy, kteří dělají protiruskou kariéru, máme mnoho přátel; pokud mlčí, je to jen dočasně - do první příležitosti se vyjádřit“.
Působení proruské páté kolony u nás věnuje pozornost i česká kontrarozvědka BIS. Ta v letošní výroční zprávě upozornila i na souvislosti pronikání ruských firem do české energetiky. „Riziko jejich úspěchu je zvyšováno tím, že ruské firmy mohou vlastníkům nabídnout lukrativní finanční a obchodní kompenzace,“ upozornila. V případě modernizace jaderných elektráren to může vést k tomu, že nová vláda bude vystavena i tlaku domácích podnikatelů, kteří získají od Moskvy výhodné nabídky. Projekt konsorcia MIR-1200, jehož součástí je i Rusy vlastněný domácí podnik Škoda JS, českým podnikům slibuje až sedmdesátiprocentní zapojení do realizace svých projektů v Česku a spolupráci ve třetích zemích. Podobné námluvy Rusové vedou i s Ukrajinci, Bělorusy, Poláky a i Němci (firma Siemens).
Zmocněnec Bartuška dal najevo, že není nadšen z toho, že Rusové byli do tendru zařazeni. Požadavek diverzifikace zahraničních dodávek pro českou energetiku, který zastává, je sice z hlediska potřeb energetické bezpečnosti státu plně oprávněný, ale na druhou stranu se zdá, že účast MIR-1200 může mít i kladné důsledky. Představitelé firem Westinghouse i Areva oznámili, že i oni plánují nejen široké zapojení českých firem do svých projektů, ale rovněž se zasadí o udržení jaderného know-how v Česku. Bez obav z ruské konkurence by jejich nabídky nejspíš nebyly tak velkorysé. Ba co víc - Praha poněkud neprozíravě oznámila, že je ochotna za jaderný projekt zaplatit až 500 miliard korun, zúčastněné firmy nyní mluví o třikrát nižší sumě.
Zastavit rozjetý tendrový vlak není podle většiny českých manažerů možné. Jejich názor sdílí i poradce Petra Nečase Martin Říman. „Rozumím slovům kolegy Bartušky, že stát musí na průběh tendru dohlížet. Na druhou stranu stát nemůže tendr dělat,“ uvedl v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Mocnou páku ale vládě poskytuje to, že stát je většinovým akcionářem zadavatele tendru firmy ČEZ a o osudu výběrového řízení rozhodne i to, jak si vláda prostřednictvím dozorčí rady podniku pohlídá svůj vliv. Formálně o zástupcích státu v ní rozhoduje ministr financí, nicméně závažnost situace by měla vést k tomu, že svou prosadí i ostatní koaliční partneři.
Temelín a spol. tak může být časovaná bomba, ale ne v tom smyslu, jak soudí předpojatí rakouští sousedé. Schopnost nové vlády zneškodnit její politickou rozbušku se stane významným potvrzením její schopnosti soudržně hájit české národní zájmy.
***
Politické souvislosti si dobře uvědomují i ruští komentátoři, kteří se pustili do místy až nezvykle ostré kritiky nové české vlády
O autorovi| PAVEL MÁŠA novinář
