PRAHA Železniční odbory se bojí, že kvůli zdanění zaměstnaneckých benefitů přijdou o režijní jízdenky či příspěvky na stravování.
Změnu zákona, který povinnost danit benefity zavádí, jsou připraveny si vynutit i stávkou.
„Máme obavy z toho, že tímto zákonem budou postiženi všichni odboráři. Zdanění všech benefitů zvýší firmám náklady a ty se je budou snažit přenést na zaměstnance jediným možným způsobem - omezí poskytované benefity,“ řekl Jaroslav Pejša, předseda Odborového sdružení železničářů (OSŽ).
Sdružení spolu s dalšími šesti odborovými organizacemi na železnici plánuje na 5. února svolat schůzi, na které by se mělo rozhodnout o dalším postupu.
Jednání by se mělo podle Pejši zúčastnit několik desítek odborových sdružení. Ty by měly rozhodnout o termínu případné stávky. Podporu generální stávce nevyloučila ani nejsilnější odborová organizace, Odborový svaz KOVO.
„Nejdříve se to pokoušíme vyřešit parlamentní cestou. Když se to nepodaří vyřešit tímto způsobem, tak může dojít i na ten nejkrajnější prostředek, tedy stávku,“ řekl Milan Štěch, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).
Jádrem problému je novela zákona o dani z přidané hodnoty, která je platná od letošního ledna. Podle ní musí firmy odvádět státu DPH ze zaměstnaneckých benefitů, jako jsou například režijní jízdenky nebo příspěvky na stravování.
„Jednáme se všemi poslaneckými kluby, které jsou ochotny tuto povinnost zrušit,“ řekl Pejša. V současnosti existují hned dva poslanecké návrhy, které tuto problematiku upravují. Prvním je návrh Jiřího Dolejše (KSČM), který zmíněný paragraf ruší. Podle Štěcha by však Dolejšův zákon připravil státní rozpočet o velké peníze.
Proto ČMKOS připravilo druhý návrh s Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), který by prý byl ke státnímu rozpočtu šetrnější. Ten by měl být sněmovně předložen na jejím nejbližším jednání.
„Výnos této daně by nebyl moc velký a její správa by navíc byla velice složitá a problematická,“ vyjmenovává Pejša další důvod pro zrušení novely. Dalším problémem nově platné úpravy je totiž fakt, že neexistuje její jednotný výklad.
„V tuto chvíli není jasné, kdo má DPH za lidi využívající režijní jízdenku platit. Požádali jsme proto státní orgány o výklad a nyní čekáme na jejich vyjádření,“ řekl Petr Šťáhlavský, mluvčí Českých drah. To potvrzuje i mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský. „V tuto chvíli existuje několik názorů, ale situace je natolik složitá, že jsme o výklad požádali ministerstvo financí,“ řekl.
Kromě toho, že není jasné, zda má za „režijkáře“ DPH platit ministerstvo dopravy, nebo České dráhy, neví se ani, z jaké částky by se měla daň vypočítat. Ministerstvo dopravy se domnívá, že jako základ daně se má použít cena, kterou za roční jízdenku platí železničáři, tedy 250 korun. Odboráři se však obávají, že „cenou obvyklou“ má být běžná cena roční síťové jízdenky, tedy 22 tisíc Kč. Podle ministerstva financí si však cenu obvyklou určí firma sama, musí si ji ale před finančním úřadem obhájit.
***
Výsada drah Režijní jízdenky V současnosti používá režijní jízdenky Českých drah necelých 200 000 lidí. Z toho pouze zhruba 30 000 aktuálně pracuje u drah, zbytek jsou propuštění železničáři, rodinní příslušníci nebo železniční důchodci. Režim vydávání režijních jízdenek a jejich cenu určuje ministerstvo dopravy. „Režijka“ přijde na 250 korun, běžná roční síťová jízdenka pro obyčejné cestující přitom stojí 22 000 korun.
