LONDÝN/PRAHA Na místě jich zemřelo třináct: Patrick „Paddy“ Doherty, Gerald Donaghy, John „Jackie“ Duddy, Hugh Gilmour, Michael Kelly, Michael McDaid, Kevin McElhinney, Bernard McGuigan, Gerard McKinney, William McKinney, William Nash, James Wray a John Young.
Právě tak zní jména obětí pověstné krvavé neděle 30. ledna 1972, které britští vojáci postříleli v rámci zásahu proti katolickým demonstrantům. (V nemocnici pak o několik měsíců později skonal i čtrnáctý, John Johnston.)
Zřejmě definitivní účet události, která roztočila spirálu násilí mezi protestanty a katolíky na plné obrátky, však byl vystaven teprve včera. Zveřejněna totiž byla rozsáhlá závěrečná vyšetřovací zpráva, ve které mimo jiné stojí, že všichni zabití byli nevinní.
Britský premiér David Cameron se navíc v souvislosti s její publikací omluvil jménem země a vlády za „neoprávněnou“ a „neospravedlnitelnou“ smrt čtrnácti protestujících. Podle zprávy totiž nikdo z nich nepředstavoval jakoukoliv hrozbu, ani neudělal nic, co by mohlo jejich zabití omlouvat. Závěr zprávy proto premiér označil za „šokující“.
Cameronova slova podle agentur nadšeným potleskem přivítaly i tisíce lidí, kteří premiérův projev sledovali v centru Londonderry, či v Derry, jak město označují severoirští katolíci.
Krvavá neděle byla jedním z vrcholů období nazývaného na Ostrovech Troubles (Nepokoje), které začalo již na konci 60. let minulého století. Násilné spory mezi sebou vedli republikáni – katolíci usilující o to, aby se Severní Irsko odtrhlo a stalo se součástí Irska – a unionisté – většinou protestanti, kteří upřednostňovali setrvání Ulsteru v rámci Británie. Co se v osudný den stalo? Několik tisíc lidí vyšlo v Londonderry do ulic, aby se zúčastnili nezákonného pochodu, který pořádala katolická organizace bojující za lidská práva. Záhy však došlo ke střetu s elitní parašutistickou jednotkou. Proč k masakru došlo, bylo častým předmětem dohadů. Vojáci tvrdili, že stříleli v sebeobraně, zatímco příbuzní obětí to popírali. „Byla odhalena velká lež, pravda se ukázala,“ prohlásil nyní Mickey McKinney, jehož bratr Gerard (35letý otec osmi dětí) byl zastřelen, když se jako někteří další pokoušel utéct. Některým mrtvým navíc ještě nebylo ani 20 let.
Incident měl bezprostřední dopad na život v Severním Irsku, mnoho mladých lidí se začalo hlásit do Irské republikánské armády (IRA) a následující střety si vyžádaly více než tři tisíce mrtvých.
Dva měsíce po masakru byla v Ulsteru zavedena přímá vláda z Londýna. Události navíc vyšetřovala komise vedená soudcem Johnem Widgerym, která u pozůstalých vzbudila rozhořčení. Například tvrdila, že parašutisté opětovali střelbu příslušníků IRA. Měli prý reagovat i na házení kamenů či zápalných bomb.
Vyšetřování inicioval Blair Nové vyšetřovaní inicioval až v roce 1998 tehdejší premiér Tony Blair. Učinil tak v rámci procesu, který vedl k velikonoční dohodě o mírovém uspořádání v Severním Irsku – mnozí ji považují za ukončení období Troubles.
Blair podle agentur pověřil soudce Marka Savillea, aby incident vyšetřil znovu. Při pátrání bylo vyslechnuto 922 svědků a stalo se s náklady 200 milionů liber nejdražším v historii Británie. Jak uvedla ČTK, z vyšetřování také vyplynulo, že stříleli i republikánští ozbrojenci, ale „tato střelba neopravňovala k útoku na civilisty“. Podle dokumentu mnozí vojáci záměrně nepravdivě líčili průběh celé akce, aby ospravedlnili své činy.
***
KRVAVÁ NEDĚLE
V neděli 30. ledna 1972 britské síly zastřelily 13 lidí pochodujících za lidská práva v Londonderry v Severním Irsku.
1 Okolo pěti tisíc lidí pochoduje ulicí William Street směrem do centra
2 Organizátoři směřují pochod, kterého se nyní účastní asi dvacet tisíc lidí, jinam - k Free Derry Corner
3 Tisíc pochodujících postupuje k armádním zátarasům a hází kameny
4 Dva vojáci začínají střílet a zraní dva mladíky
5 Na místě jsou obrněná vozidla: Vojáci vypálí 108 střel, třináct lidí zabijí (čtrnáctý zemřel později v nemocnici) a více než deset jich zraní.
Včera zveřejněná zpráva uvedla, že někteří zabití zjevně utíkali, nebo chtěli pomoci zraněným
