KOMENTÁŘ
Vladimir Putin zbrojí? V tom případě by se měly přidat i členské státy NATO
Tvrdá carská ruka, počty hlavní děl i pušek a ideologie „svaté Rusi“ vždy byly směsicí, která Rusku pomáhala k vzestupu mezi světové mocnosti. Fungovalo to ovšem jen v případě, že se jednotlivé komponenty dobře propojily. Dnes je - vzhledem k přetrvávající rezervovanosti (řečeno diplomaticky) ruské generality k vládě Vladimira Putina - účinek této mocenské formulky zpochybněn.
V citlivém období, kdy je ruská politická elita nervózní z nadcházejících parlamentních a posléze prezidentských voleb, jež rozhodnou, zda se jí povede udržet si moc i v „poputinovském“, respektive „meziputinovském“ období, to je obzvláště na pováženou. Pravoslavná církev dělá vše, co může, aby tuto trojčlenku opět pospojovala.
Minulý týden moskevský patriarchát zorganizoval dvě příznačné akce. Při první byl vztyčen kříž nad hrobem bělogvardějského generála Vladimira Koppela. Druhá bohoslužba byla ještě příznačnější. Pravoslavná hierarchie totiž posvětila veškeré počínání 12. hlavní správy Ministerstva obrany Ruské federace - tedy raketově-jaderných vojsk. Sám patriarcha Alexij II. ujistil generála Vladimira Verchoveckého o přízni svatého Serafima Sarovského a církevní nápomoci „osvícení vojáků a jejich rodinných příslušníků i posílení obranyschopnosti naší země“.
Pro generály vzešlé z ateistické sovětské armády to mohlo být exotické i lichotivé současně. Podstatnější pro ně nicméně je, kolik dostanou na rakety a zda budou moci „lidsky žít“. Moskevští politici úroveň bezproblémového finančního zajištění přirovnávají v případě velitelů divizí k příjmu srovnatelnému s platem šéfů federálních úřadů.
Ten činí asi sto tisíc rublů, tedy asi osmdesát tisíc korun.
Zatím ale platí „skutek utek“.
Pravda je, že po nástupu Putina se příjem profesionálních vojáků zvýšil asi čtyřnásobně.
I tak ale má velitel pluku v přepočtu zhruba třináct tisíc korun, což k dobré náladě velitelských kádrů nepřispívá.
Tím spíš, že v sovětském období sice nebyly vojenské platy kdovíjaké, ale mezi smetánku důstojníky zařadil systém funkcionářských výhod (zvláštní obchody, služby a privilegia). V putinovském Rusku je na tom ale plukovník hůř než leckterá sekretářka úspěšné firmy.
Vnést pořádek do chaosu
V Kremlu si jsou hrozby snížené loajality armády vědomi. Během posledních týdnů tamní osazenstvo chrlí bezpočet výnosů a návrhů zákonů, který má generalitu uklidnit a dostat pod kontrolu. Esem v této hře by měl být generál Vladimir Šamanov. Muž, který si vydobyl proslulost i obvinění z válečných zločinů během válečných kampaní v Čečensku a jehož přijetí Georgem W. Bushem v Oválné pracovně Bílého domu letos na jaře vyvolalo v USA pozdvižení.
Šamanov, příznivec plukovníka Jurije Budanova odsouzeného za vraždu čečenské ženy, má podle kremelských úředníků zajistit loajalitu armády vůči Kremlu pro případ „masových nepokojů“. Nejde ani tak o to, že by armáda odmítla poslušnost, ale spíše o riziko, že generálové přistoupí k plnění svých vnitropolitických úkolů laxně.
Kvůli řadě podezření byl Šamanov svého času „uklizen“ z armády do politiky. Stal se gubernátorem v Uljanovské oblasti a letos si při stranických primárkách proputinovského hnutí Jednotné Rusko zajistil pozici lídra v kraji, který dříve nesl jméno dalšího diktátora: ve Volgogradské (dříve Stalingradské) oblasti.
„Je třeba vnést pořádek do chaosu,“ prohlásil generál krátce po vstupu do politiky. Stalo se tak v době, kdy k moci nastupoval díky čečenské válce i tehdejší plukovník KGB a premiér Putin. Bez ohledu na to, jaké formální postavení Šamanov získá, bude bezpochyby stále víc ovlivňovat ruskou politiku. V jakém směru to bude, naznačil letos již několikrát. Z pozice poradce ministra obrany odmítl ruskou účast na společném cvičení Ruska a NATO s tím, že podobné akce Stalinova státu a Hitlerova Německa vyústily ve „věrolomné napadení“ Sovětského svazu. Krom toho se stačil světově proslavit ostrým verbálním útokem proti smlouvě o konvenčních silách v Evropě.
Není pochyb o tom, že právě takový typ generála, jako je Šamanov, může putinovské skupině pomoci obrousit ostří vztahů mezi ruskými rozvědčíky (včetně prezidenta samého) a vojáky. Tím spíš, že jako téma své disertační i doktorské práce si veterán z Čečenska zvolil „vliv vojenského prostředí na občanskou společnost“. Pokud plán Kremlu vyjde, pak bude ústředně řízená militarizace ruské společnosti završena. Triáda trůn-víra-národ začne pracovat na plný výkon a výsledky obou voleb budou z pohledu Kremlu garantovány. „Generálové vědí, jak toho dosáhnout,“ tvrdí Šamanov.
Uvidíme. Jasné je nyní jen jedno - peněz má Kreml na tajnou operaci „Nástupce“ dost. Nebylo by proto od věci přidat do účetní kolonky NATO označené jako „výdaje“ nějaký ten dolar.
***
Pokud plán Kremlu vyjde, pak bude ústředně řízená militarizace ruské společnosti završena. Triáda trůn-víra-národ začne pracovat na plný výkon.
O autorovi| Pavel Máša novinář e-mail: eshem@seznam.cz
