V Česku má začít očkování proti prasečí chřipce nejdříve na přelomu září a října. Tedy ve stejnou dobu, kdy hodlají lék proti chřipce masově použít i ostatní evropské státy. Důvod je prostý. Právě v tu dobu má totiž Evropská léková agentura schválit oficiální vakcínu proti nakažlivé nemoci.
V některých zemích se už ale přesto očkuje. Například ve Velké Británii totiž začali očkovat v rámci studií konečné podoby vakcíny. Mají k tomu poměrně pádný důvod. Nemoc se zde rozšířila daleko více než jinde na starém kontinentě a vyžádala si už 70 obětí.
Británie tím pádem nešetří ani na vakcíně. Chce očkovat celou populaci, tedy 60 milionů lidí. Stejně se hodlá zachovat i desetimilionové Řecko a zhruba stejně lidnaté Rakousko.
Podstatnou část obyvatel hodlá očkovat také Belgie, která za poslední týden zaznamenala skoro 1200 dalších případů nákazy. Tamní ministryně zdravotnictví Laurette Onkelinx oznámila, že do Belgie dorazí zásilka 12 a půl milionu dávek vakcíny, která vystačí pro více než padesát procent belgické populace.
Belgičané budou mít podle ministryně očkování zdarma. Vakcínu dostanou přednostně lidé z ohrožených skupin.
Prasečí chřipky se obává také Francie. Ta původně počítala s tím, že proočkuje 30 až 40 procent obyvatelstva. Před časem však čísla navýšila. Oznámila, že si rezervovala 94 milionů dávek vakcíny, což postačí pro více než tři čtvrtiny Francouzů. Vakcíny má francouzskému ministerstvu zdravotnictví dodat domácí farmaceutická společnost Sanofi Pasteur, švýcarský Novartis, britské GlaxoSmithKline a americká firma Baxter.
Očkovat své obyvatele hodlají všechny země Evropské unie.
Podle statistik Světové zdravotnické organizace je prasečí chřipkou celkově nakaženo téměř dvě stě tisíc lidí ve více než 170 zemích světa. Nemoc si vyžádala 2851 obětí na lidských životech. Nejvíce obětí hlásí Brazílie - na nemoc tu zemřelo 557 lidí.
