Kniha o něm zdařile vytváří plastický obraz i pro ty, kteří neměli to štěstí se s ním setkat. Což by vzhledem k tomu, že šlo o člověka zajímavého a netuctového, samo o sobě nebylo málo. Jenomže – a to se ve výsledku jeví jako mnohem důležitější – zároveň text podává (otevřeně i mezi řádky) naprosto nekompromisní svědectví o „zčubených dobách“, šedi reálného socialismu v praxi.
Vesele i s obdivem Jednotlivé části vzpomínky se vzájemně doplňují i obsahově překrývají. V úvodu se za Wünschem ohlíží jeho dlouholetý kamarád a kolega z redakce Rock&Popu Vojtěch Lindaur. Konfrontuje ho s dobou, prostředím i společenskými událostmi.
Základ knihy však tvoří už dříve publikovaný rozsáhlý autorozhovor, ve kterém protagonista rekapituluje svůj život – s odzbrojující otevřeností a bez přikrašlování. Právě tato pasáž, ve které ze všech těch hospodských historek vyčuhuje Wünschova moudrost a charakter, je s odstupem nejsilnější.
Krásně dokumentuje nejrůznější absurdity, kterými musel každý, kdo se nechtěl minulému režimu přizpůsobit a zároveň ani skončit v disentu, nutně proplouvat. Navíc je psána čtivě, s nadhledem a specifickým humorem.
V poslední části pak na „Ivánka“ v jednotlivých rozhovorech, vedených až na jednu výjimku Karlem Halounem (který dal knize i povedenou grafickou tvář), vzpomínají jeho spoluhráči a kolegové. Odpovědi prozrazují nejen všeobecnou úctu k Wünschově personě, ale i fakt, že i ti nenápadní v tomto společenství často byli a jsou zajímavými osobnostmi, s názory a postřehy, které stálo za to zaznamenat.
HODNOCENÍ LN
*****
Vojtěch Lindaur, Jan
Mattuš, Karel Haloun:
Bav se s volem o sobotě
Julius Zirkus, Brno 2009,
252 stran
