„Vážím si nasazení všech zdravotníků. Během pandemie zvládli neuvěřitelnou pracovní zátěž,“ napsal odpoledne na Twitter ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a potvrdil informaci, o níž se už spekulovalo: „Chtěl bych je ujistit, že zrušením navýšení plateb na státní pojištěnce, které v létě populisticky schválila předchozí vláda, neohrozíme kvalitu ani dostupnost zdravotní péče.“
Systém veřejného zdravotního pojištění plánuje letos výdaje více než 440 miliard korun a příjmy o téměř deset miliard nižší. Schodek mají pojišťovny dorovnávat z rezerv. Minulý týden začaly jednat se zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče o úhradách na rok 2023, podle části pojišťoven ale nebude možné úhrady proti letošnímu roku zvýšit.
Lékařské a zdravotnické odbory žádají premiéra Petra Fialu, aby jeho vláda nesnižovala platby za státní pojištěnce na letošní rok. Zdravotní pojišťovny podle nich na navýšené platby nastavily své rozpočty. Podle vydané úhradové vyhlášky, která s navýšením také počítala, se už druhý měsíc hradí prostředky zdravotnickým zařízením.
Ministerstvo zdravotnictví podle mluvčího Ondřeje Jakoba právo odborů vyhlásit stávkovou pohotovost respektuje. Válek nicméně ustoupit nehodlá. Zvýšení plateb, které přichystal předchozí kabinet, bylo podle něho populistické.
Zdravotnické odbory kritizovaly, že vláda chce od dubna platby za státní pojištěnce znovu snížit na loňskou úroveň.
Dopis hygienickým stanicím s informací o chystaném snižování počtu zaměstnanců odeslala koncem minulého týdne ředitelka ekonomicko-správního odboru ministerstva zdravotnictví Pavla Marešová, která se v textu odvolávala na pokyn hlavní hygieničky Pavly Svrčinové, napsal v úterý Deník N.
Ministr Válek už před svým nástupem do funkce avizoval, že plánuje nastavit automatický systém valorizace plateb za státní pojištěnce navázaný na některý z ekonomických ukazatelů. Pokud by se státu ekonomicky dařilo, platba za státní pojištěnce by rostla, v opačném případě by zůstávala na stejné úrovni.
Pojišťovny by podle něj měly plánovat úhrady v delším než jednoletém horizontu, jak je tomu v současném dohodovacím řízení. Období by mělo být nejméně dvouleté.
Zdravotnické odbory tak vstoupí od půlnoci na středu do stávkové pohotovosti. „Jsme zásadně proti snížení plateb za státní pojištěnce. Náš odborový svaz se rozhodl, že od dnešního dne vstoupíme do stávkové pohotovosti. Je to skutečně pohotovost na protest proti záměru vlády snížit finanční prostředky na zajištění zdravotnictví a dalších veřejných služeb a veřejné správy,“ uvedla šéfka zdravotnických a sociálních odborů Žitníková.
S odkazem na zdroje z hygienických stanic řekla, že vláda plánuje uspořit v hygienické službě letos 95 milionů korun. Zrušit by se mělo 134 míst, přitom o tento počet se v době pandemie počty míst na stanicích zvyšovaly. Ministerstvo zdravotnictví v pátek tuto informaci popřelo, podle Žitníkové ji ale v pondělí na on-line poradě s řediteli krajských hygienických služeb nevyvrátilo.
Už v pátek podle ní ředitelé krajských hygienických stanic dostali mail s počtem pracovníků, které mají propustit. Do pondělí měli podle Žitníkové nahlásit, kolik pracovníků odejde podle služebního zákona a kolik podle zákoníku práce. Žitníková řekla, že částečně jsou tato místa neobsazená, některé stanice ale už pracovníky přijali a uzavřeli s nimi smlouvy na dobu neurčitou.
„To není za této epidemiologické situace normální, hygieny potřebujeme,“ řekla Žitníková. Hygienici podle ní pracují o víkendech, mají přesčasy, kvůli epidemii covidu jsou pod velkým stresem. Se škrty podle Žitníkové nesouhlasí i ředitelé hygienických stanic.
Mluvčí Jakob v úterý ČTK sdělil že žádné zaměstnance hygien ministerstvo propouštět nebude. „Žádná z diskutovaných opatření se nedotknou poskytování zdravotní péče, zdravotníků ani pacientů,“ dodal.
Vyhlášení stávkové pohotovosti neznamená, že by odbory vstupovaly do stávky. Chtějí nejprve podle své předsedkyně upozornit na problém. Na dotaz, jaké další kroky by následovaly, řekla, že bude záležet na tom, jak bude vláda reagovat a také na výsledcích středečního jednání tripartity.
Odbory jsou také proti tomu, aby se platby za státní pojištěnce zmrazily na loňské úrovni. Minulá vláda rozhodla o jejich navýšení o 200 korun na 1960 korun od letošního ledna. V minulých dnech už se odbory kvůli tomu obrátily dopisem na premiéra Petra Fialu.
Upozorňují na to, že zdravotní pojišťovny na navýšené platby nastavily své rozpočty a podle vydané úhradové vyhlášky, která s navýšením rovněž počítala, se už druhý měsíc hradí prostředky zdravotnickým zařízením.
Tímto opatřením, které by platilo od dubna, by podle České televize stát letos ušetřil 10,8 miliardy korun. Stát platí zdravotní pojištění například za důchodce, děti, nezaměstnané nebo vězně.
Podle neoficiálních informací, které odbory mají, by se měla uspořit také asi miliarda korun, která měla být na investice do státních nemocnic. Snižování počtu pracovníků by se podle odborů mělo dotknout i dalších organizací, které ministerstvo zdravotnictví zřizuje.
Odborům vadí rovněž to, že kabinet zvýšil platy pro letošní rok jen zdravotníkům a sociálních pracovníkům, ale ne všem pracovníkům ve zdravotnictví a sociální službách. Přidáno tak nedostali například kuchaři, účetní, uklízečky či pradleny.
Podle mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Viktorie Plívové lze pouze konstatovat, že zmrazení plateb za státní pojištěnce by pro celý systém znamenalo výpadek ve výši téměř 15 miliard korun. Pokud by navíc byly úhrady zachovány na současné úrovni, musela by např. VZP určitě využít prostředky z rezerv vytvořených v předchozích letech.
Odbory také připomínají, že pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce má vláda ve svém programovém prohlášení. „Ze všech výše uvedených důvodů (...) Vás žádáme, abyste, pokud záměr snížit platby za státní pojištěnce máte, od něho upustili,“ dodaly odbory.
VZP chce výpadek v platbách za státní pojištěnce pokrýt z rezerv
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) je připravena případný vyšší schodek, který může vzniknout snížením plateb za státní pojištěnce, pokrýt z rezerv. Očekává ale, že zčásti může výpadek kompenzovat příznivý vývoj ekonomiky. ČTK to sdělil ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Fridricha tím ale rezervy téměř vyčerpají a bude nutné navýšit platby státu v roce 2023. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v úterý na twitteru snížení plateb na loňskou úroveň nepřímo potvrdil. Počítá s nimi i návrh rozpočtu pro jednání vlády, který má ČTK k dispozici.
VZP má zhruba 5,9 milionu pojištěnců, což ji činí největší ze sedmi pojišťoven. Šest menších je sdruženo do Svazu zdravotních pojišťoven. „VZP si nejprve zpracuje modely možného vývoje na straně příjmů. Zde se například s velkou pravděpodobností pozitivně projeví i očekávatelný příznivý vývoj ekonomiky, který může případně zmrazení platby za státní pojištěnce zčásti kompenzovat,“ uvedl Kabátek.
Ministři zdravotnictví a financí v úterý se zástupci pojišťoven jednali. „Byli jsme seznámeni se záměrem předložit návrh státního rozpočtu na rok 2022 bez plánovaného navýšení plateb za státní pojištěnce.
Zároveň nás ministr financí seznámil se zvýšeným odhadem výběru pojistného v letošním roce,“ sdělil ČTK Fridrich. Také podle něj si pojišťovny teď musí vše propočítat a projednat ve správních radách. VZP ji ale v současné době zvolenou nemá.
Do veřejného zdravotního pojištění letos mělo z rozpočtu za necelých šest milionů státních pojištěnců jít asi 125 miliard korun. Měsíční platbu pro letošní rok bývalá vláda Andreje Babiš (ANO) zvýšila o 200 korun na 1970 korun měsíčně. Úsporu ministerstvo financí (MF) v návrhu rozpočtu vyčíslilo na 14 miliard korun, což odpovídá snížení o 200 korun za každý měsíc letošního roku. Podle dřívějších informací České televize ale mělo snížení nastat až od dubna, úspora by tak byla zhruba 10,8 miliardy Kč.
I při zachování plateb za státní pojištěnce by podle ministerstva financí měl podíl plateb činit 6,8 procenta vůči celkovým výdajům rozpočtu. Průměr v letech 1994 až 2022 se pohyboval kolem 4,5 procenta. Za poslední tři roky se podle ministerstva roční odvody státu za státní pojištěnce téměř zdvojnásobily.
„Kromě úspor na straně výdajů, kde však není příliš velký prostor, bude určitě nutné navýšit platby státu pro rok 2023. Toto rozhodnutí by navíc mělo přijít před ukončením jednání o úhradách na rok 2023, tedy do poloviny letošního roku,“ dodal za svaz pojišťoven Fridrich.
Úvahy o změně zdravotně-pojistného plánu, který je mimo jiné rozpočtem pojišťovny pro letošní rok, považuje Kabátek za předčasné. I s vyšší platbou za státní pojištěnce jsou výdaje veřejného zdravotního pojištění letos plánované zhruba na 440 miliard korun a příjmy asi o deset miliard nižší. „VZP je připravená pokrýt případné navýšení schodku ze svých rezerv, v žádném případě nedopustí zhoršení dostupnosti či kvality péče pro své klienty,“ dodal
Minulý týden začaly zdravotní pojišťovny jednat se zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče o úhradách na rok 2023, podle části z nich ale nebude možné úhrady proti letošnímu roku zvýšit. Pro letošní rok rostly o čtyři procenta.
Ministr Válek už před svým nástupem do funkce avizoval, že plánuje nastavit automatický systém valorizace plateb za státní pojištěnce navázaný na některý z ekonomických ukazatelů. Pokud by se státu ekonomicky dařilo, platba za státní pojištěnce by rostla, v opačném případě by zůstávala na stejné úrovni. Pojišťovny by podle něj měly plánovat úhrady v delším než jednoletém horizontu, jak je tomu v současném dohodovacím řízení. Období by mělo být nejméně dvouleté.
